Burza práce pro osoby se zrakovým postižením

435/2004 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 13. května 2004

   o zaměstnanosti

   Změna: 202/2005 Sb.

   Změna: 168/2005 Sb.

   Změna: 253/2005 Sb.

   Změna: 428/2005 Sb.

   Změna: 350/2005 Sb.

   Změna: 495/2005 Sb.

   Změna: 382/2005 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

   Změna: 161/2006 Sb.

   Změna: 264/2006 Sb. (část)

   Změna: 109/2006 Sb., 115/2006 Sb.

   Změna: 214/2006 Sb.

   Změna: 165/2006 Sb.

   Změna: 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.

   Změna: 159/2007 Sb.

   Změna: 181/2007 Sb.

   Změna: 213/2007 Sb.

   Změna: 379/2007 Sb.

   Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb.

   Změna: 57/2008 Sb.

   Změna: 124/2008 Sb.

   Změna: 479/2008 Sb. (část)

   Změna: 129/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)

   Změna: 479/2008 Sb.

   Změna: 158/2009 Sb.

   Změna: 326/2009 Sb.

   Změna: 223/2009 Sb.

   Změna: 306/2008 Sb.

   Změna: 227/2009 Sb., 149/2010 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.

   Změna: 73/2011 Sb.

   Změna: 427/2010 Sb. (část)

   Změna: 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb., 420/2011 Sb., 470/2011
   Sb.

   Změna: 1/2012 Sb.

   Změna: 375/2011 Sb.

   Změna: 420/2011 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   HLAVA I

   PŘEDMĚT ÚPRAVY

   § 1

   Tento  zákon v souladu s právem Evropské unie^1) upravuje zabezpečování
   státní   politiky   zaměstnanosti,   jejímž   cílem  je  dosažení  plné
   zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

   HLAVA II

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

   § 2

   Státní politika zaměstnanosti

   (1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména

   a) zabezpečování práva na zaměstnání,

   b)  sledování  a  vyhodnocování  situace  na  trhu  práce, zpracovávání
   prognóz  a  koncepcí  zaměstnanosti  a rozvoje lidských zdrojů na úseku
   trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

   c)  koordinaci  opatření  v  oblasti  zaměstnanosti  a rozvoje lidských
   zdrojů   na   úseku   trhu   práce  v  souladu  s  evropskou  strategií
   zaměstnanosti  a  podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního
   fondu,

   d)  tvorbu  a  koordinaci  jednotlivých programů a opatření k zajištění
   priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu
   práce,

   e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

   f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem
   zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

   g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

   h)   poskytování  informačních,  poradenských  a  zprostředkovatelských
   služeb na trhu práce,

   i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

   j)  opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s
   osobami  bez  ohledu  na  jejich  rasový  a etnický původ, s osobami se
   zdravotním  postižením  a  s dalšími skupinami osob, které mají ztížené
   postavení   na   trhu   práce,   pokud  jde  o  přístup  k  zaměstnání,
   rekvalifikaci,  přípravu  k  práci a ke specializovaným rekvalifikačním
   kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,

   k)  opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a
   dalších  skupin  fyzických  osob,  které mají ztížené postavení na trhu
   práce,

   l)  usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České
   republiky a z území České republiky do zahraničí.

   (2)  Státní  politiku  zaměstnanosti  vytváří  stát a podílejí se na ní
   další  subjekty  činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové
   organizace;  při  provádění  státní politiky zaměstnanosti spolupracuje
   stát  s  dalšími  subjekty  činnými  na  trhu práce, zejména s územními
   samosprávnými   celky,  profesními  organizacemi,  sdruženími  osob  se
   zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.

   (3)  Státní  správu  v  oblasti  státní  politiky zaměstnanosti v České
   republice vykonávají

   a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"),

   b) Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“)^75)

   § 3

   Účastníci právních vztahů

   (1) Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou

   a) Česká republika, za kterou jedná ministerstvo a Úřad práce,

   b) fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem;^2) fyzickými
   osobami  jsou  státní  občané  České  republiky  a za stejných podmínek
   cizinci,^3)  kteří  splňují  podmínky  pro zaměstnávání stanovené tímto
   zákonem,

   c)  zaměstnavatelé;^4) za zaměstnavatele se považují rovněž organizační
   složky   zahraniční  právnické  osoby  nebo  zahraniční  fyzické  osoby
   oprávněné  podnikat  na území České republiky podle zvláštních právních
   předpisů,^5)

   d) právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních
   předpisů^6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona.

   (2)  Státní  příslušník  jiného členského státu Evropské unie (dále jen
   "občan  Evropské unie") a jeho rodinný příslušník^7) mají stejné právní
   postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České
   republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   (3)  Rodinní  příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními
   příslušníky  České  republiky ani jiného členského státu Evropské unie,
   mají  v  právních  vztazích  upravených  tímto  zákonem  stejné  právní
   postavení  jako  občan  České  republiky,  pokud  tento zákon nestanoví
   jinak.

   § 4

   Rovné   zacházení   a  zákaz  diskriminace  při  uplatňování  práva  na
   zaměstnání

   (1)  Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou
   povinni   zajišťovat   rovné   zacházení  se  všemi  fyzickými  osobami
   uplatňujícími právo na zaměstnání.

   (2)   Při   uplatňování  práva  na  zaměstnání  je  zakázána  jakákoliv
   diskriminace^80).

   § 5

   Vymezení některých pojmů

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a) identifikačními údaji

   1.  u  fyzické  osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné
   příjmení,  státní  občanství,  rodné číslo nebo datum a místo narození,
   nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

   2.  u  právnické  osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační
   číslo osoby,

   3.  u  fyzické  osoby,  která  je  podnikatelem,^8) obchodní firma nebo
   jméno,   popřípadě  jména,  příjmení,  rodné  číslo,  místo  podnikání,
   identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   4.  u  zahraniční  osoby  údaje  uvedené  pod bodem 2 nebo 3 a umístění
   organizační složky v České republice,

   b) bydlištěm

   1.  u  státního  občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na
   území České republiky,

   2.  u  cizince,^3)  který  je  občanem Evropské unie nebo jeho rodinným
   příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
   trvalého  nebo  přechodného  pobytu  na  území České republiky, a pokud
   takový  pobyt  nemá,  adresa  místa,  kde  se  na území České republiky
   obvykle zdržuje,

   3.  u  cizince,^3)  který  není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
   příslušníkem  ani  rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
   místa trvalého pobytu na území České republiky,

   4.  u  cizince^3),  který  není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
   příslušníkem  ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který
   je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání
   na  pracovní  pozici  vyžadující  vysokou  kvalifikaci (dále jen „modrá
   karta“),  vydaným  podle  jiného právního předpisu^72a), adresa uvedená
   jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců (§ 147c),

   c) vážnými důvody důvody spočívající v

   1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,

   2.  nezbytné  osobní  péči  o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
   právního  předpisu  považuje  za  osobu závislou na pomoci jiné fyzické
   osoby  ve  stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká
   závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o
   zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto
   podmínky  se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového
   pojištění považuje za osobu blízkou,

   3.  docházce  dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce
   dítěte,

   4.   místě   výkonu   nebo   povaze  zaměstnání  druhého  manžela  nebo
   registrovaného partnera,

   5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku
   práce,

   6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat
   zaměstnání  nebo  plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou
   pobočkou  Úřadu  práce  a  pobočkou  Úřadu práce pro hlavní město Prahu
   (dále   jen   „krajská   pobočka   Úřadu  práce“)  při  zprostředkování
   zaměstnání, nebo

   7.  jiných  vážných  osobních důvodech, například etických, mravních či
   náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,

   d)  soustavnou  přípravou  na  budoucí  povolání doba denního studia na
   střední  škole,  konzervatoři,  vyšší  odborné škole a jazykové škole s
   právem  státní  jazykové  zkoušky  a  doba prezenčního studia na vysoké
   škole^9),  a  to  včetně  prázdnin,  které  jsou součástí školního nebo
   akademického roku,

   e) nelegální prací,

   1.   výkon   závislé  práce^81)  fyzickou  osobou  mimo  pracovněprávní
   vztah^82), nebo

   2.  pokud  fyzická  osoba-cizinec  vykonává  práci  v rozporu s vydaným
   povolením  k  zaměstnání  nebo  bez tohoto povolení, je-li podle tohoto
   zákona  vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za
   účelem  zaměstnání  ve  zvláštních  případech (dále jen „zelená karta“)
   vydaným  podle zvláštního právního předpisu^9a) nebo v rozporu s modrou
   kartou;  to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst.
   1 písm. c) zákoníku práce,

   3.  pokud  fyzická  osoba-cizinec  vykonává  práci  pro právnickou nebo
   fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky,
   je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno^3),

   f)  povoláním  standardizovaný  souhrn pracovních činností podle jejich
   obvyklého  seskupení  na  trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou
   odbornou a další způsobilost.

   HLAVA III

   PŮSOBNOST MINISTERSTVA

   § 6

   (1)   Ministerstvo   usměrňuje  a  kontroluje  výkon  státní  správy  a
   dodržování  zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
   Přitom

   a)   zpracovává   celostátní   koncepce   a  programy  státní  politiky
   zaměstnanosti  a  řešení  stěžejních  otázek  na  trhu  práce,  zaujímá
   stanoviska  k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které
   zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,

   b)  zabezpečuje  zpracovávání  analýz  a  prognóz vývoje na trhu práce,
   včetně  mezinárodního  srovnání,  přijímá  opatření k vytváření souladu
   mezi  zdroji  a  potřebami  pracovních  sil v České republice a přijímá
   opatření  k  usměrňování  pracovních  sil  ze  zahraničí na území České
   republiky a pracovních sil do zahraničí,

   c)  zabezpečuje správu a poskytování prostředků na zabezpečování státní
   politiky   zaměstnanosti,  zajišťuje  národní  financování  opatření  v
   oblasti  zaměstnanosti  a  rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,
   která  jsou  obsažena  v  programech  Evropského  sociálního  fondu,  a
   zabezpečuje   projekční   řešení   a   programově   technické  vybavení
   informačního systému v oblasti zaměstnanosti,

   d)  zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci
   v  oblasti  zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně
   spolupráce s Evropskou unií,

   e)  spolupracuje  s  příslušnými  orgány veřejné správy členských států
   Evropské  unie  v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na
   území jiného členského státu,

   f)  zabezpečuje  tvorbu  a  v  souladu s vývojem trhu práce aktualizaci
   Národní  soustavy  povolání  a  zveřejňuje  ji  v  elektronické  podobě
   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup.  Na  její tvorbě a aktualizaci
   spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými celky a bere v
   úvahu  návrhy  osob působících na trhu práce. Národní soustava povolání
   obsahuje

   1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,

   2. stručný popis povolání,

   3. pracovní činnosti v povolání,

   4.  předpoklady  pro  výkon  povolání,  zejména kvalifikační, odborné a
   zdravotní,

   5. další údaje související s povoláním,

   g) poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup orgánům, rozhodujícím
   o   poskytování   veřejné   výhody,  podpory,  dotace,  příspěvku  nebo
   zadávajícím  veřejné  zakázky, údaje z evidence fyzických a právnických
   osob,   kterým  byla  pravomocně  uložena  pokuta  za  umožnění  výkonu
   nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,

   h)  pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení centrální evidence zájemců
   o  zaměstnání,  uchazečů  o  zaměstnání, osob se zdravotním postižením,
   cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných
   držiteli  zelené  karty, volných pracovních míst obsaditelných držiteli
   modré  karty, agentur práce a dále evidenci povolení k výkonu umělecké,
   kulturní,  sportovní  a reklamní činnosti dětí a evidenci právnických a
   fyzických  osob,  kterým  byla  pravomocně  uložena  pokuta za umožnění
   výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,

   i)  posuzuje  rizika  související  s  výkonem nelegální práce podle § 5
   písm.  e)  bodu  3  a určuje riziková odvětví ekonomických činností, ve
   kterých se tato nelegální práce soustřeďuje,

   j)  každoročně  do 1. července předkládá Evropské komisi zprávu o počtu
   kontrol  provedených  v  předcházejícím kalendářním roce v jednotlivých
   rizikových  odvětvích,  o  výsledku  těchto kontrol a jejich procentním
   podílu  na  celkovém počtu právnických a fyzických osob podnikajících v
   jednotlivých rizikových odvětvích.

   (2)  Evidence  vedené podle odstavce 1 písm. h) vycházejí z údajů Úřadu
   práce  a  mohou  být  ministerstvem  a  Úřadem práce využívány k plnění
   povinností,  které  pro  ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být
   využívány  k  účelům  stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné
   účely se údaje používají anonymně.

   (3)  Evidence  právnických  a  fyzických  osob,  kterým byla pravomocně
   uložena  pokuta  za  umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)
   bodu 3 obsahuje

   a)  obchodní  firmu  nebo  název  právnické osoby nebo jméno, popřípadě
   jména a příjmení fyzické osoby,

   b) identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby,

   c) výši uložené pokuty,

   d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

   Údaje  v  této evidenci se uchovávají po dobu, po kterou jsou právnické
   nebo fyzické osoby vyloučeny z účasti na veřejných výhodách, podporách,
   dotacích, příspěvcích nebo získání veřejných zakázek.

   HLAVA IV

   ÚŘAD PRÁCE A JEHO PŮSOBNOST

   § 7

   (1) Organizační členění Úřadu práce stanoví zvláštní zákon^76).

   (2)  K  zabezpečení  spolupráce  na trhu práce vytváří Úřad práce podle
   potřeby   poradní   sbory   složené   zejména  ze  zástupců  odborových
   organizací,  organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací
   zdravotně  postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních
   sborů  je  koordinace  při  realizaci  státní  politiky zaměstnanosti a
   rozvoje  lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se
   vyjadřují  zejména  k  poskytování  příspěvků  zaměstnavatelům  v rámci
   aktivní  politiky  zaměstnanosti,  programům  rekvalifikace, organizaci
   poradenské  činnosti,  opatřením  na podporu rovného zacházení se všemi
   fyzickými  osobami  uplatňujícími  právo  na  zaměstnání a k hromadnému
   propouštění.

   (3)  Úřad  práce  vytváří  za  účelem  posouzení  vhodné formy pracovní
   rehabilitace  osob  se  zdravotním  postižením odborné pracovní skupiny
   složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců
   zaměstnavatelů  zaměstnávajících  více  než  50  %  osob  se zdravotním
   postižením.

   § 7a

   (1)  Úřad  práce  může  určit úkony podle tohoto zákona, které lze vůči
   němu činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy.
   Úřad  práce  může  činit  úkony  podle  tohoto  zákona  prostřednictvím
   pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce zveřejní seznam
   úkonů podle věty první způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (2)  Pověřeným  kontaktním  místem  veřejné  správy se rozumí kontaktní
   místo  veřejné  správy^77),  s nímž Úřad práce uzavře dohodu o možnosti
   činit  úkony  podle  odstavce 1 jeho prostřednictvím. Seznam pověřených
   kontaktních   míst   veřejné   správy   zveřejní  Úřad  práce  způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.

   (3)  Příslušnost  pověřeného kontaktního místa veřejné správy, případně
   příslušnost  pracoviště  pověřeného  kontaktního  místa veřejné správy,
   prostřednictvím  kterého  se  provede  úkon podle odstavce 1, určí Úřad
   práce.  Neučiní-li  tak,  úkon  podle  odstavce 1 nelze prostřednictvím
   pověřeného kontaktního místa veřejné správy provést.

   (4)  Pověřené  kontaktní  místo veřejné správy a jeho pracoviště, jehož
   příslušnost  byla  určena  podle  odstavce 3, se musí nacházet na území
   správního  obvodu  obce s rozšířenou působností, v němž má osoba činící
   úkon  podle  odstavce  1  věty  první nebo adresát úkonu, vůči němuž je
   činěn  úkon  podle  odstavce 1 věty druhé, bydliště anebo sídlo, nebo v
   němž  se  skutečně zdržuje. Věta první se nepoužije, určí-li Úřad práce
   příslušnost  pověřeného  kontaktního  místa  veřejné  správy na základě
   dohody  s  osobou  činící  úkon  podle  odstavce  1  věty  první nebo s
   adresátem úkonu podle odstavce 1 věty druhé.

   (5)  Odměnu  spojenou s činěním úkonů podle odstavce 1 hradí pověřenému
   kontaktnímu  místu veřejné správy Úřad práce. Výši odměny a způsob její
   úhrady stanoví dohoda podle odstavce 2.

   § 8

   Úřad  práce  -  generální  ředitelství Úřadu práce (dále jen „generální
   ředitelství Úřadu práce“)

   a)  zajišťuje  ministerstvu  podklady ke zpracování koncepcí a programů
   státní  politiky  zaměstnanosti  a  k  řešení stěžejních otázek na trhu
   práce   a   stanoviska   k   opatřením   ovlivňujícím  státní  politiku
   zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu
   práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce,

   b)  spolupracuje  se  správními  úřady,  územními  samosprávnými celky,
   orgány  sociálního  zabezpečení,  orgány  pomoci v hmotné nouzi, orgány
   státní  zdravotní  správy,  zaměstnavateli  a  dalšími  subjekty  podle
   zvláštních   právních   předpisů   při   tvorbě  a  realizaci  opatření
   souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,

   c)  přijímá  opatření  na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a
   ženami,  osobami  bez  ohledu  na jejich národnost, rasový nebo etnický
   původ,  osobami  se  zdravotním  postižením a s dalšími skupinami osob,
   které  mají  ztížené  postavení  na  trhu  práce, pokud jde o přístup k
   zaměstnání,   rekvalifikaci,   přípravě   k   práci  a  specializovaným
   rekvalifikačním  kurzům,  a  přijímá  opatření  pro zaměstnávání těchto
   osob,

   d)  spolupracuje  s  ministerstvem  na rozvíjení mezinárodních vztahů a
   mezinárodní  spolupráci  v  oblasti  zaměstnanosti a lidských zdrojů na
   úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropskou unií,

   e)  spolupracuje  se  zahraničními  institucemi  při  plnění  závazků v
   oblasti  zaměstnanosti  vyplývajících z právních předpisů Evropské unie
   nebo  z  mezinárodních  smluv  a  koordinuje  činnosti  v rámci systému
   Evropských služeb zaměstnanosti,

   f)  zajišťuje poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních
   míst  a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v
   rámci  investičních  pobídek  a  zabezpečuje další související programy
   schválené vládou,

   g)  uděluje  a  odnímá  povolení  právnickým  nebo  fyzickým  osobám ke
   zprostředkování  zaměstnání a vede evidenci agentur práce; údaje z této
   evidence předává do centrální evidence vedené ministerstvem,

   h)  vykonává  kontrolní  činnost  v  rozsahu stanoveném tímto zákonem a
   zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,

   i)  zajišťuje  zveřejňování, v elektronické podobě způsobem umožňujícím
   dálkový  přístup,  písemných  materiálů  vztahujících  se k poskytování
   prostředků  státního  rozpočtu  na nástroje a opatření aktivní politiky
   zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických
   osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,

   j) zřizuje školicí a rekvalifikační střediska a pro osoby se zdravotním
   postižením pracovně rehabilitační střediska,

   k)  plní  další  povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních
   právních předpisů,

   l) poskytuje Ministerstvu vnitra

   1.  přehled  o  změnách údajů v udělených povoleních ke zprostředkování
   zaměstnání,

   2. přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým
   bylo  uděleno  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání,  za  porušení
   povinností  vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst.
   2 nebo jiného právního předpisu^78).

   § 8a

   (1) Krajská pobočka Úřadu práce

   a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky,
   rozbory  a  výhledy,  soustavně  sleduje  a vyhodnocuje situaci na trhu
   práce  a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím
   účelem  může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve
   vývoji zaměstnanosti,

   b)  spolupracuje  se  správními  úřady,  územními  samosprávnými celky,
   orgány  sociálního  zabezpečení,  orgány  pomoci v hmotné nouzi, orgány
   státní  zdravotní  správy,  zaměstnavateli  a  dalšími  subjekty  podle
   zvláštních   právních   předpisů   při   tvorbě  a  realizaci  opatření
   souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,

   c)  spolupracuje  při  vytváření mezinárodních programů nebo programů s
   mezinárodní  účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování
   z prostředků Evropských strukturálních fondů,

   d)  ve  svém  obvodu  přijímá  opatření  na  podporu a dosažení rovného
   zacházení  s  muži  a  ženami,  osobami bez ohledu na jejich národnost,
   rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími
   skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o
   přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným
   rekvalifikačním  kurzům,  a  přijímá  opatření  pro zaměstnávání těchto
   osob,

   e)  zabezpečuje  a podporuje projekty a opatření související s rozvojem
   lidských  zdrojů  v  oblasti  trhu práce včetně účasti na mezinárodních
   programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a
   na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci
   programů  zaměstnanosti a programů Evropské unie, ověřuje nové nástroje
   aktivní politiky zaměstnanosti,

   f)  zajišťuje  zprostředkování  zaměstnání  uchazečům  o  zaměstnání  a
   zájemcům  o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti
   podle tohoto zákona,

   g) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a
   další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů,

   h)  zabezpečuje  uplatňování  nástrojů  aktivní  politiky zaměstnanosti
   podle  tohoto  zákona,  poskytuje  příspěvky  z  prostředků  na aktivní
   politiku  zaměstnanosti  a  vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu
   při rekvalifikaci,

   i) zajišťuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců,
   kteří  jsou  osobami  se  zdravotním  postižením,  příspěvek na podporu
   zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

   j)  zajišťuje  povolování  výkonu  umělecké,  kulturní,  sportovní nebo
   reklamní činnosti dítěte,

   k)  rozhoduje,  zda  jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě, že
   fyzická  osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže
   se  nepodrobila  vyšetření  zdravotního  stavu  nebo  jinému  odbornému
   vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna,

   l) pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních
   míst,  evidence  zájemců  o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání,
   evidence  osob  se  zdravotním  postižením,  evidence  cizinců  a  dále
   evidence  povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní
   činnosti  dětí  a  evidenci  fyzických  a právnických osob, kterým byla
   pravomocně  uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5
   písm.  e)  bodu  3;  údaje  z  těchto  evidencí  předává do centrálních
   evidencí vedených ministerstvem,

   m) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi^12) údaje

   1.  o  vedení  fyzické  osoby  v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně
   důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,

   2.   o  tom,  zda  je  uchazeči  o  zaměstnání  poskytována  podpora  v
   nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,

   3.   o  tom,  zda  jde  o  osobu,  která  vyžaduje  zvýšenou  péči  při
   zprostředkování zaměstnání,

   4.  o  tom,  zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo
   odmítla   vykonávat   krátkodobé  zaměstnání  zprostředkované  krajskou
   pobočkou  Úřadu  práce  nebo  účastnit  se  v cíleném programu k řešení
   zaměstnanosti (§ 120),

   5.  o  tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z
   evidence uchazečů o zaměstnání,

   6.  o  tom,  že  uchazeč  o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25
   odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,

   7. o tom, zda s uchazečem o zaměstnání byl v posledních 6 měsících před
   zařazením  do  evidence  uchazečů  o  zaměstnání skončen pracovněprávní
   vztah  z  důvodu  porušení  povinnosti  vyplývající z právních předpisů
   vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33), nebo
   s ním byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu,

   n)  potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3
   odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v §
   3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu
   dobu  vedení  v  evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci
   existenci  pracovní  smlouvy,  dohody o pracovní činnosti nebo dohody o
   provedení práce,

   o)  vykonává  kontrolní  činnost  v  rozsahu stanoveném tímto zákonem a
   zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,

   p)   poskytuje   Státnímu  úřadu  inspekce  práce  identifikační  údaje
   zaměstnanců  vyslaných  k  výkonu  práce  na  území  České  republiky a
   identifikační  údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni,
   potřebné  k  provádění  kontroly  dodržování pracovních podmínek těchto
   zaměstnanců  stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní
   podmínky,

   q) zabezpečuje činnost Evropských služeb zaměstnanosti,

   r) zabezpečuje spolupráci v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních
   sil   a   rozvoje  lidských  zdrojů  s  územními  samosprávnými  celky,
   příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů,

   s)  plní  další  povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních
   právních předpisů^13).

   (2)  Místní  působnost  krajské  pobočky Úřadu práce se řídí místem, ve
   kterém  je  nebo má být zaměstnávání vykonáváno, pokud tento zákon nebo
   jiné právní předpisy nestanoví jinak.

   HLAVA V

   POSUZOVÁNÍ  ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST POSKYTOVATELŮ
   ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB

   § 9

   (1)  Poskytovatelé  zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost
   krajských  poboček  Úřadu práce do 15 dnů ode dne, kdy obdrželi žádost,
   provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby (§ 21)

   (2) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
   výkonů s bodovými hodnotami^14) a jinými právními předpisy^14a). Úhradu
   poskytne   Úřad   práce,   a  to  na  základě  vyúčtování  předloženého
   poskytovatelem zdravotních služeb.

   § 9a

   zrušen

   § 9b

   zrušen

   HLAVA VI

   PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ

   § 10

   Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat
   a  o  práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu^15) (dále
   jen  "zaměstnání"),  na  zprostředkování  zaměstnání  a  na  poskytnutí
   dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.

   § 11

   Fyzická  osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání
   a  vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit
   zaměstnání v zahraničí.

   § 12

   (1)  Účastníkům  právních  vztahů  vznikajících  podle tohoto zákona je
   zakázáno činit nabídky zaměstnání, které

   a) mají diskriminační charakter,

   b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo

   c) odporují dobrým mravům.

   (2)  Zaměstnavatel  nesmí  při  výběru  zaměstnanců vyžadovat informace
   týkající  se  národnosti,  rasového  nebo etnického původu, politických
   postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického
   přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se
   zvláštním  právním předpisem^80), dále informace, které odporují dobrým
   mravům,   a   osobní   údaje,   které   neslouží  k  plnění  povinností
   zaměstnavatele  stanovených  zvláštním  právním  předpisem.  Na  žádost
   uchazeče  o  zaměstnání  je  zaměstnavatel  povinen prokázat potřebnost
   požadovaného  osobního  údaje.  Hlediska  pro  výběr  zaměstnanců  musí
   zaručovat  rovné  příležitosti  všem  fyzickým  osobám ucházejícím se o
   zaměstnání. Ustanovení § 4 platí i zde.

   § 13

   zrušen

   ČÁST DRUHÁ

   ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

   HLAVA I

   OBECNÁ USTANOVENÍ

   § 14

   (1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí

   a)  vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a
   vyhledání  zaměstnanců  pro  zaměstnavatele,  který hledá nové pracovní
   síly,

   b)  zaměstnávání  fyzických  osob  za  účelem  výkonu  jejich práce pro
   uživatele,  kterým  se  rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která
   práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel"),

   c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

   (2)  Za  zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž
   považuje,  je-li  cizinec  vyslán  svým  zahraničním  zaměstnavatelem k
   výkonu  práce  na  území  České  republiky  na základě smlouvy s českou
   právnickou  nebo  fyzickou  osobou  a  obsahem této smlouvy je pronájem
   pracovní síly.

   (3) Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem

   a) krajské pobočky Úřadu práce,

   b)  právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě
   zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce").

   (4)  Právo  fyzických  nebo  právnických  osob  usazených^17) za účelem
   zprostředkování  zaměstnání  v  jiném  členském  státě  Evropské unie v
   souladu  s  jeho  právními předpisy poskytovat na území České republiky
   služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle^18) tím
   není  dotčeno;  tyto  osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení
   této  činnosti  na  území  České  republiky písemně oznámit Úřadu práce
   údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 a dobu, po kterou bude tato činnost
   vykonávána.

   (5)    Krajské    pobočky    Úřadu    práce    mohou   provádět   pouze
   zprostředkovatelskou  činnost  uvedenou  v  odstavci  1  písm. a) a c).
   Agentury práce mohou provádět i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v
   odstavci 1 písm. b).

   (6)  Krajské  pobočky  Úřadu  práce  a  agentury práce spolupracují při
   zprostředkovatelské  činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) při řešení
   situace  na  trhu  práce.  Agentury  práce  mohou  zprostředkovatelskou
   činnost  podle odstavce 1 písm. a) a c) vykonávat i na základě dohody s
   Úřadem práce (§ 119a).

   § 15

   Poradenství  pro  fyzické  osoby  se zaměřuje na posouzení osobnostních
   předpokladů,  schopností  a  dovedností  a  na  doporučení  zaměstnání,
   přípravy   na   budoucí   povolání,  volby  povolání  a  rekvalifikace.
   Poradenství  pro  zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle
   kvalifikačních  a  osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá
   zejména  v  informování  o možnostech zaměstnání a o volných pracovních
   místech a volných pracovních silách.

   § 16

   Za   zprostředkování  zaměstnání  se  nepovažuje  zveřejňování  nabídek
   zaměstnání  sdělovacími  prostředky nebo prostřednictvím elektronických
   médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost
   mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí.

   § 17

   (1)  Osobní  údaje  o  fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze
   získávat,   zpracovávat   a  sdělovat  jen  pro  účely  zprostředkování
   zaměstnání,  poskytování  příspěvků  na  nástroje  a  opatření  aktivní
   politiky  zaměstnanosti,  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob se
   zdravotním  postižením a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví
   jinak, platí pro zpracování osobních údajů zvláštní právní předpis.^19)

   (2)  Osobní  údaje  o  fyzických  osobách, kterým krajská pobočka Úřadu
   práce  nebo  agentura  práce  zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje
   další  služby  podle  tohoto zákona, lze zpracovávat pouze se souhlasem
   osob, jichž se tyto údaje týkají.

   (3)  Ke  zpracování  osobních údajů o fyzických osobách, kterým krajská
   pobočka  Úřadu práce zprostředkovává zaměstnání v rámci členských států
   Evropské  unie,  a  k  předání  těchto  údajů,  jakož  i údajů o dobách
   zaměstnání fyzických osob v České republice do členských států Evropské
   unie a Evropskému koordinačnímu výboru se nevyžaduje povolení Úřadu pro
   ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)

   (4)  Ke  zpracování  osobních údajů o fyzických osobách, kterým krajská
   pobočka  Úřadu  práce  zprostředkovává  zaměstnání mimo území členských
   států  Evropské unie, ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách,
   kterým  agentury  práce  zprostředkovávají  zaměstnání  do zahraničí, k
   předání  těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob
   v  České  republice do zahraničí se vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu
   osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)

   HLAVA II

   ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ KRAJSKÝMI POBOČKAMI ÚŘADU PRÁCE

   § 18

   (1)  Krajské  pobočky Úřadu práce zprostředkovávají zaměstnání na celém
   území  České  republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní
   smlouvou,  k  jejíž  ratifikaci  dal  Parlament  souhlas a jíž je Česká
   republika  vázána,  mohou  zprostředkovávat  zaměstnání  z  území České
   republiky  do  zahraničí  a  ze  zahraničí  na  území  České republiky.
   Zaměstnání  do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o
   zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

   (2)  Krajské  pobočky  Úřadu  práce  zprostředkovávají zaměstnání podle
   právních  předpisů  Evropské unie upravujících volný pohyb osob v rámci
   Evropské unie.^20)

   (3)  Zprostředkování  zaměstnání  krajskými  pobočkami  Úřadu  práce je
   bezplatné.

   § 19

   (1) Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské
   pobočky Úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o
   zaměstnání.  Informace  o  možnostech  zaměstnání  a volných pracovních
   místech může fyzická osoba požadovat u kterékoliv krajské pobočky Úřadu
   práce.

   (2)  Krajská pobočka Úřadu práce je povinna poučit zájemce o zaměstnání
   a  uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti
   poskytovat   krajské  pobočce  Úřadu  práce  potřebnou  součinnost  při
   zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny této pobočky.

   § 20

   (1)  Fyzická  osoba  má  právo  na zprostředkování vhodného zaměstnání.
   Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání

   a)  které  zakládá  povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a
   příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,^21)

   b)  jehož  délka  pracovní  doby  činí  nejméně  80 % stanovené týdenní
   pracovní doby,^22)

   c)  které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než
   3 měsíce a

   d)  které  odpovídá  zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno
   její   kvalifikaci,   schopnostem,  dosavadní  délce  doby  zaměstnání,
   možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

   (2)  Pro  uchazeče  o  zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o
   zaměstnání  po  dobu  delší  než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové
   zaměstnání, které

   a) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo

   b)  splňuje  podmínky  stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka
   jeho  pracovní  doby  činí  nejméně  50  %  stanovené  týdenní pracovní
   doby^22).

   (3)  Pro  uchazeče  o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně
   prospěšných  prací,  je  vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož
   délka  pracovní  doby  činí  nejvýše  polovinu  délky stanovené týdenní
   pracovní doby podle § 79 zákoníku práce a které odpovídá jeho zdravotní
   způsobilosti.

   § 21

   (1)  Fyzická  osoba, které krajská pobočka Úřadu práce poskytuje služby
   podle  tohoto  zákona,  je  povinna  krajské pobočce Úřadu práce sdělit
   údaje  o  svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání
   vhodného   zaměstnání,  rekvalifikaci  a  pro  stanovení  vhodné  formy
   pracovní  rehabilitace  a  dále  sdělit,  zda  je  osobou se zdravotním
   postižením  (§  67).  Uplatňuje-li  fyzická  osoba  pracovní omezení ze
   zdravotních  důvodů,  je  povinna  je  doložit  lékařským  posudkem^23)
   registrujícího  poskytovatele  zdravotních  služeb  v  oboru  všeobecné
   praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
   nebo  v  případě,  že  registrujícího  poskytovatele zdravotních služeb
   nemá,  posudkem  jiného  poskytovatele zdravotních služeb^24) (dále jen
   "registrující poskytovatel").

   (2)  Fyzická  osoba  uvedená  v odstavci 1 je za účelem posouzení svého
   zdravotního  stavu  a  vydání  lékařského  posudku povinna se na žádost
   krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření

   a)  u  smluvního  poskytovatele  zdravotních  služeb  určeného krajskou
   pobočkou Úřadu práce^23), pokud

   1.  žádá  o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku
   na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo

   2.  uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče
   o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,

   3.  je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do
   příslušného rekvalifikačního kurzu,

   b)  příslušným poskytovatele pracovnělékařských služeb^23), pokud jde o
   posouzení   vhodnosti  doporučeného  zaměstnání  z  hlediska  zdravotní
   způsobilosti;  v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k
   poskytování        pracovnělékařských       služeb,       registrujícím
   poskytovatelem^24), ošetřujícím lékařem.

   (3)  Fyzická  osoba  uvedená  v odstavci 1 je dále povinna se za účelem
   posouzení   způsobilosti   k   výkonu   povolání,   na   které  má  být
   rekvalifikována,   podrobit  psychologickému  vyšetření,  pokud  takové
   vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.

   (4)  Náklady  spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 a
   psychologickým vyšetřením podle odstavce 3 hradí Úřad práce.

   § 22

   Zájemce o zaměstnání

   (1)   Zájemcem  o  zaměstnání  je  fyzická  osoba,  která  má  zájem  o
   zprostředkování  zaměstnání  a  za  tím  účelem  požádá  o  zařazení do
   evidence  zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce
   na  území  České  republiky. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu
   práce   zprostředkovává   vhodné   zaměstnání   a  může  mu  zabezpečit
   rekvalifikaci.

   (2)  Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden
   v evidenci zájemců o zaměstnání.

   (3)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  ukončí vedení v evidenci zájemců o
   zaměstnání  na  základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že
   zájemce  o  zaměstnání  neposkytuje  krajské  pobočce  Úřadu  práce při
   zprostředkování  zaměstnání  potřebnou součinnost nebo ji maří. Krajská
   pobočka  Úřadu práce je povinna po ukončení vedení v evidenci zájemců o
   zaměstnání  údaje  týkající  se  jeho  osoby  zablokovat  do  doby, než
   nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

   § 23

   Evidence zájemců o zaměstnání

   Evidence  zájemců  o  zaměstnání  obsahuje  zejména identifikační údaje
   zájemce  o  zaměstnání,  údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních
   zkušenostech,  zájmu  o  určitá  zaměstnání  a údaje o jeho zdravotních
   omezeních   souvisejících   se  zprostředkováním  zaměstnání.  Údaje  z
   evidence   zájemců   o   zaměstnání  jsou  určeny  výhradně  pro  účely
   zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely.

   Uchazeč o zaměstnání

   § 24

   Uchazečem  o  zaměstnání  je  fyzická  osoba,  která  osobně  požádá  o
   zprostředkování  vhodného  zaměstnání  krajskou  pobočku Úřadu práce, v
   jejímž  územním  obvodu  má bydliště, a při splnění zákonem stanovených
   podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence uchazečů
   o zaměstnání.

   § 25

   (1)  Uchazečem  o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví
   jinak,  pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště
   a která není

   a)  v  pracovněprávním  vztahu  nebo  ve  služebním poměru, s výjimkami
   uvedenými v odstavcích 3 a 6,

   b)  osobou  samostatně  výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně
   činnou  se  považuje  fyzická  osoba,  která  se  pro účely důchodového
   pojištění  podle  zvláštního  právního  předpisu^27)  považuje za osobu
   samostatně výdělečně činnou,

   c)  společníkem  nebo  jednatelem  společnosti  s ručením omezeným nebo
   komanditistou  komanditní  společnosti  nebo ředitelem obecně prospěšné
   společnosti  anebo  vedoucím  organizační  složky  zahraniční právnické
   osoby  vykonávajícím  mimo  pracovněprávní vztah k této společnosti pro
   společnost  práci,  za  kterou  je  touto  společností odměňován a jeho
   měsíční  nebo  průměrná  měsíční  odměna  spolu  s  případným  výdělkem
   (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

   d)   členem   představenstva  akciové  společnosti  vykonávajícím  mimo
   pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
   je  touto  společností  odměňován  a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
   odměna  spolu  s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
   polovinu minimální mzdy,

   e)   členem   dozorčí  rady  obchodní  společnosti  vykonávajícím  mimo
   pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
   je  touto  společností  odměňován  a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
   odměna  spolu  s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
   polovinu minimální mzdy,

   f)  členem  družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu
   pro  družstvo  práci,  za  kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční
   nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle
   odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

   g) soudcem,

   h)  poslancem  nebo  senátorem  Parlamentu  nebo  poslancem  Evropského
   parlamentu,

   i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu
   vypláceny  odměny  jako  členům  zastupitelstev  územních samosprávných
   celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,

   j) prezidentem republiky,

   k) členem vlády,

   l)  prezidentem,  viceprezidentem  nebo  členem  Nejvyššího kontrolního
   úřadu,

   m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,

   n)  členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu
   pro  studium  totalitních  režimů,  předsedou Energetického regulačního
   úřadu,  členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem
   nebo zástupcem finančního arbitra

   o)   nuceným   správcem   nebo   správcem   podle  zvláštního  právního
   předpisu^28),  prokuristou  nebo likvidátorem podle zvláštního právního
   předpisu,^29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává,

   p)  pěstounem,  který  vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon
   pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,^30) nebo kterému je
   za  výkon  pěstounské  péče  vyplácena  odměna náležející pěstounovi ve
   zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,^30a)

   q) výdělečně činná v cizině, nebo

   r)  fyzickou  osobou  soustavně  se připravující na budoucí povolání, s
   výjimkou uvedenou v odstavci 4.

   (2)  Uchazečem  o  zaměstnání  se  nemůže stát fyzická osoba v době, po
   kterou

   a) je uznána dočasně neschopnou práce,

   b)   vykonává   trest   odnětí   svobody,  vykonává  ochranné  opatření
   zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,

   c)  pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po
   porodu, nebo

   d)  je invalidní ve třetím stupni^32a), s výjimkou fyzické osoby, která
   je  invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela
   mimořádných podmínek^32b).

   (3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

   a)  výkon  činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud
   měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

   b)  výkon  činnosti  na  základě dohody o provedení práce nebo dohody o
   pracovní  činnosti,  pokud  měsíční odměna nebo odměna připadající na 1
   měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

   Uchazeč  o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této
   činnosti  bez  ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při
   podání  žádosti  o  zprostředkování  zaměstnání  nebo  nejpozději v den
   nástupu  k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou
   Úřadu  práce  dokládat  výši  měsíčního  výdělku nebo odměny. V případě
   výkonu  více  činností  se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku
   měsíční výdělky (odměny) sčítají.

   (4)  Zařazení  a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud
   fyzická  osoba  soustavně se připravující na budoucí povolání získala v
   rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu
   důchodového  pojištění  podle  jiného  právního  předpisu^32g)  v délce
   alespoň  12  měsíců.  Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí
   povolání,  je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit
   při  podání  žádosti  o  zprostředkování  zaměstnání, nebo osobně anebo
   písemně  do  8  dnů  ode  dne  zahájení  soustavné  přípravy na budoucí
   povolání.

   (5)  Podmínkou  pro  zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
   je,  že  výkon  činností  uvedených  v  odstavci  3  není překážkou pro
   poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování
   vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

   (6)  Překážkou  pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které
   není  pro  uchazeče  o  zaměstnání  vhodným  zaměstnáním  (§  20)  a je
   zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců,
   pokud   odpovídá   jeho   zdravotnímu   stavu   (dále  jen  "krátkodobé
   zaměstnání").

   (7) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je
   neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu
   se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).

   (8)  Překážkou  pro  zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
   je, pokud

   a)  fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody
   se  zaměstnavatelem  vhodné  zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou
   pobočkou Úřadu práce, nebo

   b)  zaměstnavatel  s  fyzickou  osobou  ukončí vhodné zaměstnání (§ 20)
   zprostředkované   krajskou  pobočkou  Úřadu  práce  z  důvodu  porušení
   povinnosti  vyplývající  z  právních  předpisů  vztahujících  se  k  jí
   vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33).
   V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na
   základě  nové  písemné  žádosti  do  evidence  uchazečů o zaměstnání po
   uplynutí  6  měsíců  ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání,
   zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.

   § 26

   Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

   (1)  Fyzická  osoba  se  zařadí  do evidence uchazečů o zaměstnání dnem
   podání  písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická
   osoba  o  zprostředkování  zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po
   skončení  zaměstnání  nebo  jiných  činností, které jsou uvedeny v § 25
   odst.  1,  nebo  činností,  které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za
   náhradní  doby  zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání
   ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.

   (2)  Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační
   údaje  uchazeče  o  zaměstnání  a souhlas s jejich zpracováním, údaje o
   jeho  kvalifikaci,  získaných  pracovních  zkušenostech, zájmu o určitá
   zaměstnání,  zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání
   omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.

   (3)  Nesplňuje-li  fyzická  osoba  podmínky  pro  zařazení  do evidence
   uchazečů   o  zaměstnání,  vydá  o  tom  krajská  pobočka  Úřadu  práce
   rozhodnutí.

   Evidence uchazečů o zaměstnání

   § 27

   (1)  Evidence  uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o
   zprostředkování  zaměstnání  a  dále  údaje  o  průběhu zprostředkování
   zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou Úřadu
   práce  a  poskytování  služeb  v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a
   pracovní  rehabilitace.  Údaje  z  evidence  uchazečů o zaměstnání jsou
   určeny  pro  účely  zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a
   pro účely stanovené zvláštními právními předpisy.

   (2) Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o
   zaměstnání  osvědčuje uchazeč o zaměstnání krajské pobočce Úřadu práce;
   změny  těchto  skutečností  je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo
   písemně  oznámit  nejpozději  do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je
   povinen  osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se ve stanoveném
   termínu  nedostavil  na  krajskou pobočku Úřadu práce nebo na kontaktní
   místo veřejné správy stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce.

   (3)  Nelze-li  skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci
   uchazečů  o  zaměstnání  a  jejich  změny  osvědčit jinak, může krajská
   pobočka Úřadu práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.

   (4)  Uchazeči  o  zaměstnání,  který  změní v průběhu vedení v evidenci
   uchazečů  o  zaměstnání  bydliště  a  splní  oznamovací povinnost podle
   odstavce  2,  převede krajská pobočka Úřadu práce ke dni změny bydliště
   evidenci   uchazeče  o  zaměstnání  na  krajskou  pobočku  Úřadu  práce
   příslušnou podle jeho nového bydliště.

   § 28

   (1) Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu
   práce  (§  24)  o  zprostředkování  zaměstnání  krajskou pobočkou Úřadu
   práce,  v  jejímž  územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje.
   Dohodnou-li  se  krajské pobočky Úřadu práce do 10 kalendářních dnů ode
   dne  podání  žádosti,  zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další
   práva  a  povinnosti  vyplývající z tohoto zákona krajská pobočka Úřadu
   práce,  v  jejímž  územním  obvodu  se  uchazeč  o  zaměstnání skutečně
   zdržuje.  Jestliže se krajské pobočky Úřadu práce nedohodnou, generální
   ředitelství  Úřadu  práce  určí, která krajská pobočka Úřadu práce bude
   zprostředkovávat  zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti podle
   tohoto zákona.

   (2)  Uchazeč  o  zaměstnání  je  povinen  plnit  povinnosti  uchazeče o
   zaměstnání  na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, které
   požádal  o  zprostředkování  zaměstnání; povinnosti podle této věty lze
   plnit  i  na  kontaktním  místě  veřejné správy^77) stanoveném krajskou
   pobočkou  Úřadu  práce.  Uchazeč  o  zaměstnání  může  požádat  o změnu
   kontaktního  pracoviště  v  územním obvodu krajské pobočky Úřadu práce.
   Krajská pobočka Úřadu práce určí, u kterého kontaktního pracoviště bude
   plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání vyplývající z tohoto zákona.

   § 29

   Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

   Uchazeči  o  zaměstnání  ukončí  krajská  pobočka  Úřadu práce vedení v
   evidenci uchazečů o zaměstnání dnem

   a)  kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v
   evidenci  uchazečů  o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou
   skutečností  uvedených  v  §  25 odst. 2 písm. a) a c), a to na základě
   osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,

   b)  doručení  písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v
   evidenci  uchazečů  o  zaměstnání,  pokud není dán některý z důvodů pro
   vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30,

   c)  nástupu  výkonu  trestu  odnětí  svobody, nástupu výkonu ochranného
   opatření zabezpečovací detence,

   d)   následujícím   po  dni  úmrtí  uchazeče  o  zaměstnání  nebo  dnem
   následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého,

   e)  následujícím  po  uplynutí  6  měsíců  ode  dne  vzetí  uchazeče  o
   zaměstnání do vazby,

   f)  zařazení  do  evidence uchazečů o zaměstnání, pokud krajská pobočka
   Úřadu práce dodatečně zjistila, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý
   být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b),

   g)  pozbytí  způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních
   vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo

   h) zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.

   § 30

   Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

   (1)  Uchazeče  o  zaměstnání  krajská  pobočka  Úřadu  práce z evidence
   uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže

   a)  nastala  některá  ze  skutečností  bránících zařazení nebo vedení v
   evidenci  uchazečů  o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou
   skutečností  uvedených  v  §  25  odst.  2  písm. a) až c), a uchazeč o
   zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,

   b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů

   1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo

   2.  ve  lhůtě  stanovené  v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu
   práce  osobně  nebo  písemně  další  skutečnosti,  které  mají  vliv na
   zařazení  a  vedení  v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro
   které  se  nedostavil  na  krajskou  pobočku Úřadu práce nebo kontaktní
   místo veřejné správy ve stanoveném termínu,

   c)  uchazeč  o  zaměstnání  není podle lékařského posudku schopen plnit
   povinnost   součinnosti   s   krajskou   pobočkou   Úřadu   práce   při
   zprostředkování zaměstnání,

   d)  uchazeč  o  zaměstnání  zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních
   údajů, nebo

   e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.

   (2)  Uchazeče  o  zaměstnání  krajská  pobočka  Úřadu  práce z evidence
   uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu

   a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),

   b)  odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se
   rekvalifikačního  kurzu  ve  stanoveném  rozsahu teoretické a praktické
   přípravy,  neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím
   zařízením,  které  rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému
   ověření  získaných  znalostí  a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání,
   který  je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5
   měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,

   c)  neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu,
   jeho  aktualizaci  nebo  vyhodnocování  anebo  neplní  podmínky  v  něm
   stanovené (§ 33 odst. 2),

   d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin
   týdně  v  případě,  že  je  veden  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání
   nepřetržitě déle než 2 měsíce,

   e)  odmítne  se  podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst.
   2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo

   f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).

   (3)  Vyřazení  z  evidence  uchazečů  o zaměstnání se provede dnem, kdy
   nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí
   o  vyřazení  nelze  vydat  po  uplynutí  3  let  ode  dne,  kdy nastala
   skutečnost  bránící  vedení  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání podle
   odstavce  1  písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost
   vyplývající z odstavce 1 písm. b).

   (4)  Uchazeč  o  zaměstnání,  který  byl  vyřazen z evidence uchazečů o
   zaměstnání z některého z důvodů uvedených

   a)  v  odstavci  1  písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné
   žádosti  do  evidence  uchazečů  o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po
   uplynutí  doby  3  měsíců  ode  dne  vyřazení  z  evidence  uchazečů  o
   zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak,

   b)  v  odstavci  1  písm.  e)  a v odstavci 2, může být na základě nové
   písemné  žádosti  do  evidence  uchazečů  o  zaměstnání  znovu  zařazen
   nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů
   o zaměstnání.

   § 31

   Uchazeč  o  zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce,
   jestliže

   a)  je  podle  lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské
   pobočce Úřadu práce, a přesto je neplní,

   b)   neprojedná  doporučené  zaměstnání  ve  lhůtě  stanovené  krajskou
   pobočkou Úřadu práce,

   c)  se  nedostaví  na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo
   veřejné správy ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)],

   d) neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo

   e)  jiným  jednáním  zmaří  zprostředkování  zaměstnání  nebo nástup do
   zaměstnání.

   § 32

   (1)  Při  skončení  vedení  v evidenci uchazečů o zaměstnání je krajská
   pobočka  Úřadu  práce  povinna  vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o
   době  vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v
   nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

   (2)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  je  povinna  po  ukončení vedení v
   evidenci  uchazečů o zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o
   zaměstnání (§ 30) zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do
   doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

   § 33

   Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

   (1)  Při  zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o
   zaměstnání,  kteří  ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z
   jiných vážných důvodů potřebují.

   (2)  Ke  zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce
   slouží  individuální  akční  plán. Individuální akční plán je dokument,
   který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o
   zaměstnání.  Obsahem  individuálního akčního plánu je zejména stanovení
   postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení
   možnosti  uplatnění  uchazeče  o zaměstnání na trhu práce. Při určování
   obsahu  individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace,
   zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč
   o  zaměstnání  může  požádat o vypracování individuálního akčního plánu
   kdykoliv   v   průběhu   vedení   v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání.
   Individuální  akční  plán  vypracuje  krajská pobočka Úřadu práce vždy,
   pokud  je  uchazeč  o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání
   nepřetržitě  déle  než  5  měsíců.  Uchazeč  o  zaměstnání  je  povinen
   poskytnout  součinnost  krajské  pobočce  Úřadu  práce  při vypracování
   individuálního  akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v
   termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v
   něm stanovené.

   Volná pracovní místa

   § 34

   Zaměstnavatel  získává  zaměstnance  v  potřebném počtu a struktuře sám
   nebo  za  pomoci  krajské  pobočky Úřadu práce, od které může vyžadovat
   informace  o  situaci  na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při
   výběru  vhodných  zaměstnanců  z  řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o
   zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.

   § 35

   (1)  Zaměstnavatel  může  oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce
   volná   pracovní   místa  a  jejich  charakteristiku  (§  37).  Volnými
   pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa,
   na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit
   dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce.

   (2)  Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že
   tak  stanoví  zvláštní  právní  předpis^32c),  též u místně příslušného
   obecního   živnostenského   úřadu.  Živnostenský  úřad  předá  oznámení
   příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve stanovené lhůtě^32d).

   § 36

   zrušen

   § 37

   Krajská  pobočka  Úřadu  práce  vede  evidenci volných pracovních míst,
   která    obsahuje    identifikační   údaje   zaměstnavatele,   základní
   charakteristiku  pracovního  místa,  to  je  určení druhu práce a místa
   výkonu   práce,   předpoklady   a  požadavky  stanovené  pro  zastávání
   pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách
   a  informaci,  zda  se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro
   osobu se zdravotním postižením. Dále evidence obsahuje informaci o tom,
   zda   jde   o   zaměstnání  na  dobu  neurčitou  nebo  určitou  a  jeho
   předpokládanou  délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o
   možnostech  ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které
   zaměstnavatel požaduje zveřejnit.

   § 37a

   (1)  Ministerstvo  vede  centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
   obsaditelných  držiteli zelené karty. Centrální evidence obsahuje údaje
   uvedené v § 37.

   (2)  Volným  pracovním  místem  obsaditelným  držitelem zelené karty se
   rozumí pracovní místo,

   a)  které  nebylo  obsazeno  do 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce
   Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných
   celků^32e)  a  pracovních  míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech
   vykonávají státní správu^32f), nebo

   b)  které Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo v centrální evidenci
   volných  pracovních  míst  jako  místo  vhodné pro klíčový personál. Se
   zveřejněním  pracovního  místa  v centrální evidenci volných pracovních
   míst  obsaditelných  držiteli  zelené  karty  musí zaměstnavatel udělit
   souhlas.

   (3)  Zastupitelský  úřad  České  republiky vyznačí v centrální evidenci
   volných  pracovních  míst  obsaditelných  držiteli  zelené karty podání
   žádosti  o  vydání  zelené  karty  a  případné  zpětvzetí této žádosti.
   Ministerstvo  vnitra  vyznačí  v  této evidenci podání žádosti o vydání
   zelené  karty,  případné  zpětvzetí žádosti, pokud byla podána na území
   České  republiky,  den,  kdy bylo rozhodnuto o vyhovění nebo nevyhovění
   žádosti,  den  převzetí  potvrzení o splnění podmínek pro vydání zelené
   karty a den vydání zelené karty nebo den, kdy řízení o žádosti o vydání
   zelené karty bylo ukončeno.

   (4) Neprodleně po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zelené
   karty Ministerstvo vnitra elektronicky sdělí ministerstvu identifikační
   údaje  cizince, kterému bude vydána zelená karta, a pracovní místo, pro
   které byla zelená karta vydána; rovněž tak sdělí ministerstvu informace
   o prodloužení její platnosti, o jejím zrušení, případně zániku.

   (5)   Ministerstvo   v   centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
   obsaditelných  držiteli  zelené  karty  nezveřejní volné pracovní místo
   nebo  volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
   obsazení  cizincem  ohrozilo situaci na trhu práce; u míst vhodných pro
   klíčový  personál  tak  lze  učinit jen na základě předchozího souhlasu
   ministra práce a sociálních věcí.

   § 37b

   (1)  Ministerstvo  vede  centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
   obsaditelných  držiteli  modré karty. Centrální evidence obsahuje údaje
   uvedené v § 37.

   (2)  Volným  pracovním  místem  obsaditelným  držitelem  modré karty se
   rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení
   krajské  pobočce  Úřadu  práce,  s  výjimkou  pracovních  míst úředníků
   územních  samosprávných celků^32e) a pracovních míst zaměstnanců, kteří
   ve  správních  úřadech  vykonávají státní správu^32f), a současně jde o
   místo,  pro jehož výkon se vyžaduje vysoká kvalifikace podle zvláštního
   právního  předpisu^72a).  Se  zařazením  pracovního  místa do centrální
   evidence  volných  pracovních  míst  obsaditelných držiteli modré karty
   musí zaměstnavatel udělit souhlas.

   (3)  Zastupitelský  úřad  České  republiky vyznačí v centrální evidenci
   volných  pracovních  míst  obsaditelných  držiteli  modré  karty podání
   žádosti  o  vydání  modré  karty  a  případné  zpětvzetí  této žádosti.
   Ministerstvo  vnitra  vyznačí  v  této evidenci podání žádosti o vydání
   modré  karty,  popřípadě  zpětvzetí  této žádosti, pokud byla podána na
   území České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, den převzetí
   potvrzení  o splnění podmínek pro vydání modré karty a den vydání modré
   karty  nebo  den,  kdy  řízení  o  žádosti  o  vydání  modré karty bylo
   zastaveno.  V  případě  změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s
   předchozím  souhlasem  Ministerstva  vnitra^72a),  vyznačí Ministerstvo
   vnitra  v  centrální evidenci volných míst obsaditelných držiteli modré
   karty  podání  žádosti  o  souhlas  se  změnou zaměstnavatele, pracovní
   místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu.

   (4)  Ministerstvo  vnitra  neprodleně  po  vydání  potvrzení  o splnění
   podmínek   pro  vydání  modré  karty  elektronicky  sdělí  ministerstvu
   identifikační  údaje  cizince,  kterému  bude  vydána  modrá  karta,  a
   pracovní  místo,  pro  které  bude modrá karta vydána; rovněž tak sdělí
   ministerstvu  informace  o  prodloužení  její  platnosti  nebo  o jejím
   zrušení.

   (5) Ministerstvo nezařadí do centrální evidence volných pracovních míst
   obsaditelných   držiteli   modré   karty   volné   pracovní   místo   u
   zaměstnavatele, kterému byla v období posledních 12 měsíců před podáním
   žádosti  o  modrou  kartu  pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu
   nelegální  práce. Ministerstvo do centrální evidence volných pracovních
   míst  obsaditelných  držiteli modré karty nezařadí volné pracovní místo
   nebo  volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
   obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce.

   § 38

   Krajská  pobočka  Úřadu  práce  volná pracovní místa nabízí uchazečům o
   zaměstnání  a  zájemcům  o  zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je
   zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Krajská pobočka
   Úřadu  práce  nenabízí  a  nezveřejňuje  nabídky zaměstnání, které jsou
   diskriminačního  charakteru  nebo  jsou v rozporu s pracovněprávními (§
   126  odst.  2)  a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům.
   Krajská  pobočka  Úřadu  práce  rovněž  nenabízí a nezveřejňuje nabídky
   volných  pracovních  míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta
   za  porušení  povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126
   odst. 2) nebo za porušení povinnosti vyplývající ze zvláštních právních
   předpisů,  které  kontroluje  Státní  úřad inspekce práce nebo oblastní
   inspektorát  práce,  a  to  po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci
   rozhodnutí o uložení pokuty.

   HLAVA III

   PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORA PŘI REKVALIFIKACI

   § 39

   (1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

   a)  získal  v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
   činností   dobu   důchodového   pojištění   podle  zvláštního  právního
   předpisu^32g)   v   délce   alespoň  12  měsíců  (dále  jen  „předchozí
   zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají
   se jen jednou,

   b)  požádal  krajskou  pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci
   uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a

   c)  ke  dni,  k  němuž  má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není
   poživatelem starobního důchodu.

   (2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

   a)  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence
   uchazečů  o  zaměstnání  zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z
   důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících
   se  k  jím  vykonávané  práci  zvlášť hrubým způsobem^33); to platí i v
   případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

   b)  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence
   uchazečů  o  zaměstnání  zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z
   důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce
   zvlášť hrubým způsobem^79),

   c)  kterému  vznikl  nárok  na  výsluhový  příspěvek  podle  zvláštních
   právních  předpisů^34)  a  tento  příspěvek  je  vyšší  než  podpora  v
   nezaměstnanosti,  která  by  uchazeči  o  zaměstnání náležela, pokud by
   neměl nárok na výsluhový příspěvek,

   d)  který  ke  dni,  k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána,
   vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3.

   (3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.

   § 40

   (1)  Nárok  na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který
   se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce (§
   109)  a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není
   poživatelem starobního důchodu.

   (2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.

   (3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace,
   s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.

   § 41

   (1)   Rozhodným   obdobím   pro   posuzování   nároků   na   podporu  v
   nezaměstnanosti  a  podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před
   zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

   (2)  Není-li  splněna  podmínka  stanovená  v  §  39  odst.  1 písm. a)
   předchozím  zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní
   doby   zaměstnání.  Do  předchozího  zaměstnání  se  nezapočítává  doba
   důchodového   pojištění   získaná  zaměstnáním  nebo  jinou  výdělečnou
   činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a
   3)   a  krátkodobým  zaměstnáním.  Překrývají-li  se  doba  důchodového
   pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní
   doba  zaměstnání,  započítává  se  do předchozího zaměstnání přednostně
   doba  důchodového  pojištění  získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
   činností.

   (3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

   a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),

   b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

   c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

   d)  osobní  péče  o  fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
   předpisu  považuje  za  osobu  závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
   stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
   nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o zaměstnání
   trvale  žije  a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky
   se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění
   považuje za osobu blízkou,

   e)   výkonu   dlouhodobé   dobrovolnické   služby  na  základě  smlouvy
   dobrovolníka  s  vysílající  organizací,  které byla udělena akreditace
   Ministerstvem  vnitra^35a),  nebo  výkonu  veřejné  služby  na  základě
   smlouvy  o  výkonu  veřejné  služby^35b),  pokud rozsah vykonané služby
   překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,

   f)  osobní  péče  o  fyzickou  osobu  mladší  10  let,  která  se podle
   zvláštního  právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
   fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

   (4)  Překrývají-li  se  náhradní  doby zaměstnání uvedené v odstavci 3,
   započítávají se pouze jednou.

   § 42

   (1)  Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
   stanovených  podmínek  ode  dne  podání  písemné  žádosti  o  podporu v
   nezaměstnanosti.

   (2)   Skutečnosti   rozhodné  pro  přiznání  a  poskytování  podpory  v
   nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například
   evidenčním  listem  důchodového  pojištění,  potvrzením  o  zaměstnání,
   potvrzením  o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné
   činnosti,  u  osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání
   účasti  na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na
   sociální  zabezpečení  a  příspěvek  na  státní politiku zaměstnanosti;
   změny  těchto  skutečností  je  povinen písemně oznámit krajské pobočce
   Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

   (3)  Jestliže  uchazeč  o  zaměstnání  požádá  o  poskytnutí  podpory v
   nezaměstnanosti  nejpozději  do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání
   nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou
   podle  §  41  odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se
   podpora  v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání
   nebo uvedených činností.

   § 43

   (1)  Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
   stanovených  podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o
   zaměstnání

   a) do 50 let věku 5 měsíců,

   b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,

   c) nad 55 let věku 11 měsíců.

   (2)  Rozhodující  pro  délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání
   dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

   § 44

   (1)  Uchazeči  o  zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při
   rekvalifikaci neposkytuje po dobu

   a) poskytování starobního důchodu,

   b)   poskytování   dávek   nemocenského  pojištění,  s  výjimkou  dávek
   nemocenského  pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z
   účasti  na  nemocenském  pojištění  z titulu výkonu činností podle § 25
   odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 6,

   c) vazby.

   (2)  Po  dobu  uvedenou  v  odstavci  1  krajská  pobočka  Úřadu  práce
   poskytování  podpory  v  nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci
   rozhodnutím zastaví.

   (3)  Uchazeči  o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po
   dobu  trvání  právního  vztahu,  na  jehož  základě vykonává některou z
   činností  podle  §  25  odst. 3, a po dobu, po kterou je mu poskytována
   podpora při rekvalifikaci.

   § 44a

   Uchazeči  o  zaměstnání,  kterému bylo podle jiných právních předpisů z
   posledního    zaměstnání    vyplaceno    odstupné^73),   odbytné   nebo
   odchodné^74),  se  podpora  v  nezaměstnanosti  poskytne až po uplynutí
   doby,  která  se  určí  podle  počtu  násobků  průměrného  výdělku nebo
   měsíčního  služebního  příjmu,  ze kterých byla odvozena minimální výše
   odstupného,   odbytného   nebo  odchodného  stanovená  jinými  právními
   předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v
   nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.

   § 44b

   (1)   Uchazeči   o  zaměstnání,  kterému  vznikl  nárok  na  podporu  v
   nezaměstnanosti,   ale   odstupné,  odbytné  nebo  odchodné  mu  nebylo
   vyplaceno  po  skončení  pracovního nebo služebního poměru v nejbližším
   výplatním  termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu
   anebo  v  den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad
   práce  kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
   do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne
   uchazeči  o  zaměstnání  až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta
   kompenzace podle věty první.

   (2)  Výše  kompenzace  se  stanoví  jako násobek doby, za kterou náleží
   odstupné,  odchodné  nebo  odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého
   výdělku^15),  který  byl  u  uchazeče  o zaměstnání zjištěn a naposledy
   používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání
   podle   pracovněprávních   předpisů^15);   pokud   se   u   něho   tyto
   pracovněprávní  předpisy  neuplatňovaly  vzhledem  k  úpravě  stanovené
   zvláštními  právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své
   poslední   ukončené   zaměstnání,   zjistí   se  pro  účely  podpory  v
   nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý
   výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů^15).

   (3)  V  případě,  že  uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční
   čistý  výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za
   kterou  náleží  odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné
   mzdy  v  národním  hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku
   předcházejícího  kalendářnímu  roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání
   zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

   (4)  Náleží-li  kompenzace  jen po část kalendářního měsíce, stanoví se
   její  výše  v  poměrné  částce  odpovídající počtu kalendářních dnů, za
   které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   (5)   O   poskytnutí   kompenzace  vydá  krajská  pobočka  Úřadu  práce
   rozhodnutí.

   (6)  O  výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka Úřadu práce
   zaměstnavatele  do  3  pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
   Zaměstnavatel  je  povinen  uvedenou  částku  Úřadu práce uhradit do 10
   pracovních  dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné
   odstupné  již  vyplatil.  Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce
   celnímu   úřadu   příslušnému  podle  sídla  zaměstnavatele,  který  je
   právnickou  osobou,  nebo  bydliště  zaměstnavatele,  který je fyzickou
   osobou.

   § 45

   Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká

   a) uplynutím podpůrčí doby,

   b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo

   c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).

   § 46

   Do podpůrčí doby se nezapočítává doba

   a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a
   z  tohoto  důvodu  mu  nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44
   odst. 1 písm. b)],

   b)  po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle §
   25   odst.   3  a  z  tohoto  důvodu  mu  nebyla  vyplácena  podpora  v
   nezaměstnanosti,

   c)  poskytování  podpory  při  rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74
   odst. 2),

   d) vazby.

   § 47

   zrušen

   § 48

   Uchazeč  o  zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do
   evidence  uchazečů  o  zaměstnání  neuplynula  celá  podpůrčí doba a po
   uplynutí  části  podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
   činností   dobu   důchodového   pojištění   podle  zvláštního  právního
   předpisu^32g)  v  délce  alespoň  3  měsíců,  má  nárok  na  podporu  v
   nezaměstnanosti  po  celou  podpůrčí  dobu. Jestliže získal zaměstnáním
   nebo  jinou  výdělečnou  činností  dobu  důchodového  pojištění v délce
   kratší  než  3  měsíce,  má  uchazeč  o  zaměstnání  nárok na podporu v
   nezaměstnanosti  po  zbývající  část  podpůrčí  doby. Současně musí být
   splněna  podmínka  celkové  doby  předchozího  zaměstnání [§ 39 odst. 1
   písm. a)].

   § 49

   (1)  Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením
   do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok
   na  podporu  v  nezaměstnanosti,  pokud  po uplynutí této podpůrčí doby
   získal  zaměstnáním  nebo  jinou  výdělečnou  činností dobu důchodového
   pojištění  v  délce  alespoň  6  měsíců;  tato  doba  se  nevyžaduje  v
   případech,  kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou
   činnost   ze  zdravotních  důvodů  nebo  skončil  zaměstnání  z  důvodů
   uvedených   ve   zvláštním   právním   předpise^36)   nebo   proto,  že
   zaměstnavatel  porušil  podstatnou  povinnost  vyplývající  z  právních
   předpisů,  kolektivní  smlouvy  nebo  sjednaných  pracovních  podmínek.
   Současně  musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání
   [§ 39 odst. 1 písm. a)].

   (2)  Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového
   pojištění  získaná  zaměstnáním  nebo  jinou výdělečnou činností v době
   vedení  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání  (§  25  odst.  1  a  3) a
   krátkodobým zaměstnáním.

   Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

   § 50

   (1)  Výše  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory při rekvalifikaci se
   stanoví  procentní  sazbou  z průměrného měsíčního čistého výdělku,^37)
   který  byl  u  uchazeče  o  zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro
   pracovněprávní  účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném
   období  podle  pracovněprávních  předpisů;^38)  pokud  se  u  něho tyto
   pracovněprávní  předpisy  neuplatňovaly  vzhledem  k  úpravě  stanovené
   zvláštními  právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své
   poslední   ukončené   zaměstnání,   zjistí   se  pro  účely  podpory  v
   nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý
   výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.^38)

   (2)  Výše  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při rekvalifikaci u
   uchazeče  o  zaměstnání,  který  naposledy  před  zařazením do evidence
   uchazečů  o  zaměstnání  vykonával  samostatnou  výdělečnou činnost, se
   stanoví  procentní  sazbou  z  posledního  vyměřovacího  základu^21)  v
   rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

   (3)  Procentní  sazba  podpory  v  nezaměstnanosti  činí první 2 měsíce
   podpůrčí  doby  65  %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající
   podpůrčí   dobu   45   %  průměrného  měsíčního  čistého  výdělku  nebo
   vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením
   do  evidence  uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední
   zaměstnání  sám  nebo  dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba
   podpory  v  nezaměstnanosti  45  % průměrného měsíčního čistého výdělku
   nebo  vyměřovacího  základu.  Ukončil-li  uchazeč o zaměstnání sám nebo
   dohodou  ve  stejný  den  více  zaměstnání,  z nichž alespoň jedno bylo
   ukončeno  z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši
   procentní   sazby   podpory   v   nezaměstnanosti   podle  věty  první.
   Vykonával-li  uchazeč  o  zaměstnání  jako  poslední  před zařazením do
   evidence   uchazečů   o   zaměstnání  samostatnou  výdělečnou  činnost,
   ustanovení  věty  druhé  se  nepoužije.  Procentní  sazba  podpory  při
   rekvalifikaci  činí  60  %  průměrného  měsíčního  čistého výdělku nebo
   vyměřovacího základu.

   (4)  Ukončil-li  uchazeč  o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den
   více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které
   jsou  dobou  důchodového  pojištění,  výše  podpory v nezaměstnanosti a
   podpory  při  rekvalifikaci  se stanoví z částky, která se rovná součtu
   průměrných  měsíčních  čistých  výdělků  nebo součtu průměrného čistého
   měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

   (5)   Vypočtená   výše   podpory   v   nezaměstnanosti  a  podpory  při
   rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   (6)  Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné
   mzdy  v  národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního
   roku  předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o
   podporu  v  nezaměstnanosti.  Maximální  výše podpory při rekvalifikaci
   činí  0,65násobek  průměrné  mzdy  v  národním hospodářství za první až
   třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
   kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

   (7)  U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek^34)
   a  současně  mu  vznikne  nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se
   výše  podpory  v  nezaměstnanosti  stanoví  jako rozdíl mezi podporou v
   nezaměstnanosti  stanovenou  podle  odstavce  3 věty první a výsluhovým
   příspěvkem nebo příspěvkem za službu.

   § 51

   (1)  Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve
   výši  0,15násobku,  další  2  měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající
   podpůrčí  dobu  0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.
   až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
   kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

   a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)]
   započtením  náhradní  doby  a  tato  doba  se  posuzuje  jako  poslední
   zaměstnání,

   b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého
   výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

   c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací
   základ.

   (2)  Podpora  při  rekvalifikaci  se  uchazeči o zaměstnání v případech
   uvedených  v  odstavci  1  stanoví  ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v
   národním  hospodářství  za  první  až třetí čtvrtletí kalendářního roku
   předcházejícího  kalendářnímu  roku,  ve  kterém  uchazeč  o zaměstnání
   nastoupil na rekvalifikaci.

   (3)  Podle  odstavců  1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50
   odst.  4,  pokud  je  znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých
   výdělků nebo vyměřovací základ.

   § 52

   Uchazeči  o  zaměstnání,  jehož poslední výdělečná činnost před podáním
   žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění,
   který   však   splnil  podmínku  celkové  doby  předchozího  zaměstnání
   stanovenou  v  §  39  odst.  1  písm.  a), se podpora v nezaměstnanosti
   stanoví  z  průměrného  měsíčního  čistého  výdělku  nebo  vyměřovacího
   základu,  kterého  dosáhl  v  posledním  zaměstnání nebo jiné výdělečné
   činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v
   případech,  kdy  uchazeč  o  zaměstnání  před  zahájením  rekvalifikace
   vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

   § 53

   (1)  Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v
   české  měně,  převodem  na platební účet určený uchazečem o zaměstnání,
   nebo  v  hotovosti,  anebo  využitím  platební  funkce karty sociálních
   systémů,  a  to  podle  rozhodnutí  uchazeče  o  zaměstnání^83). Způsob
   výplaty určuje příjemce dávky.

   (2)  Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné
   po  nabytí  právní  moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční
   období,   a   to   nejpozději  v  následujícím  kalendářním  měsíci.  V
   odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce
   zúčtovány.

   (3)  Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti
   nebo  podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží
   podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši
   odpovídající  počtu  kalendářních  dnů, kdy tyto podmínky byly splněny.
   Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   § 54

   (1)  Zjistí-li  se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
   při  rekvalifikaci  byla  uchazeči  o zaměstnání neprávem odepřena nebo
   přiznána  anebo  poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo
   přiznána  od  pozdějšího  dne,  než  od  kterého náležela, dodatečně se
   přizná  nebo  zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným
   orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního
   vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) a b) je neplatné.

   (2)  Bylo-li  uchazeči  o  zaměstnání  neprávem  odepřeno  zařazení  do
   evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při
   splnění  stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o
   její přiznání k pozdějšímu datu.

   (3)  O  dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo
   podpory při rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

   (4)  Nárok  na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci
   nebo  jejich  jednotlivých  splátek  zaniká uplynutím 5 let ode dne, od
   kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.

   § 55

   (1)  Zjistí-li  se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
   při   rekvalifikaci   byla  uchazeči  o  zaměstnání  přiznána  nebo  je
   poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo
   se  poskytuje  neprávem,  rozhodne  krajská pobočka Úřadu práce o jejím
   snížení  nebo  o  zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po
   dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.

   (2)   Byla-li   uchazeči   o   zaměstnání   jeho  zaviněním  podpora  v
   nezaměstnanosti  nebo  podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována
   neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že
   uchazeč  o  zaměstnání  zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou
   skutečnost  nebo  nesplnil  svou  oznamovací  povinnost,  je  uchazeč o
   zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.

   (3)  O  povinnosti  vrátit  podporu  v  nezaměstnanosti  a  podporu při
   rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

   (4)  Nárok  na  vrácení  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo  podpory při
   rekvalifikaci   nebo   jejich  splátek  poskytnutých  neprávem  nebo  v
   nesprávné  výši  zaniká  uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela
   vůbec nebo v poskytnuté výši.

   § 56

   (1)  Uchazeč  o  zaměstnání  je  povinen  vrátit  poskytnutou podporu v
   nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li

   a)  příslušným  orgánem  rozhodnuto,  že skončení jeho pracovněprávního
   vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,

   b)  příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností
   uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,

   c)  krajskou pobočkou Úřadu práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán
   starobní  důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s
   výjimkou   invalidního  důchodu  přiznaného  fyzické  osobě,  která  je
   invalidní  ve  třetím  stupni  a je schopna výdělečné činnosti za zcela
   mimořádných podmínek^32b), nebo

   d)  krajskou  pobočkou  Úřadu  práce  dodatečně  zjištěno,  že  mu byly
   poskytovány dávky nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského
   pojištění,  které  jsou  uchazeči  o zaměstnání poskytovány z účasti na
   nemocenském  pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo
   zaměstnání podle § 25 odst. 6.

   (2)  Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o
   zaměstnání  povinen  vrátit  Úřadu  práce  za dobu, po kterou se jejich
   poskytování překrývá s dobou

   a)  trvání  pracovněprávního  vztahu  nebo  výkonu  jiných  výdělečných
   činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 6,

   b) pobírání starobního důchodu,

   c)  pobírání  invalidního  důchodu  pro  invaliditu  třetího  stupně, s
   výjimkou   invalidního  důchodu  přiznaného  fyzické  osobě,  která  je
   invalidní  ve  třetím  stupni  a je schopna výdělečné činnosti za zcela
   mimořádných podmínek^32b), nebo

   d) pobírání dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského
   pojištění,  které  jsou  uchazeči  o zaměstnání poskytovány z účasti na
   nemocenském  pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo
   zaměstnání podle § 25 odst. 6.

   (3)  O  povinnosti  vrátit  podporu  v  nezaměstnanosti  a  podporu při
   rekvalifikaci vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

   (4)   Nárok   na  vrácení  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při
   rekvalifikaci  nebo  jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich
   přiznání.

   § 57

   (1)   Podpora   v   nezaměstnanosti  a  podpora  při  rekvalifikaci  se
   neposkytují  do  ciziny,  pokud  vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
   ratifikaci  dal  Parlament  souhlas  a  jíž  je Česká republika vázána,
   nestanoví jinak.

   (2)  Výši  průměrné  mzdy  za  první až třetí čtvrtletí předcházejícího
   kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
   statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

   HLAVA IV

   ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURAMI PRÁCE

   § 58

   (1)  Agentury  práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území
   České  republiky  nebo  z  území  České  republiky  do  zahraničí  a ze
   zahraničí na území České republiky.

   (2)  Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně
   nebo  za  úhradu,  včetně  úhrady,  při  které  je  dosahován zisk. Při
   zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které
   je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.

   (3)  Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování
   zaměstnání  za  úhradu  rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z
   jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.

   § 58a

   (1)  Agentura  práce,  které  bylo  uděleno povolení ke zprostředkování
   zaměstnání  podle  §  14 odst. 1 písm. b), je povinna sjednat pojištění
   záruky  pro  případ svého úpadku^84) (dále jen „pojištění“), na základě
   něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě,
   kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu.

   (2)  Agentura  práce  podle  odstavce 1 je povinna sjednat pojištění ve
   výši  zajišťující  výplatu  mzdy nejméně do výše trojnásobku průměrného
   měsíčního  čistého  výdělku^85)  všech svých zaměstnanců, které dočasně
   přiděluje   nebo  které  bude  dočasně  přidělovat  k  výkonu  práce  u
   uživatele.   Sjednání  pojištění  je  agentura  práce  povinna  doložit
   generálnímu  ředitelství  Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní
   moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.

   (3)  Pojištění  lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona o
   pojišťovnictví^84) oprávněna provozovat pojištění záruky.

   (4)  Povinné  pojištění  záruky se řídí zákonem o pojistné smlouvě^86),
   pokud tento zákon nestanoví jinak.

   (5)  Úpadek  agentury  práce musí být osvědčen nebo zjištěn dokazováním
   podle insolvenčního zákona^87).

   (6) Agentura práce je povinna před uzavřením pojistné smlouvy a kdykoli
   v průběhu trvání pojištění umožnit pojišťovně na její žádost přístup ke
   všem dokladům, které souvisejí s pojištěním podle odstavce 1, a podat k
   nim vysvětlení.

   (7)  Nároky  dočasně  přiděleného  zaměstnance,  které  mu vznikly vůči
   agentuře  práce podle odstavce 1 nebo 2, přecházejí na pojišťovnu, a to
   až do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku.

   (8)   Agentura   práce   je  povinna  neprodleně  informovat  generální
   ředitelství  Úřadu  práce  o  poskytnutém  pojistném  plnění a o zániku
   pojištění.

   § 59

   (1) Agentury práce jsou povinny vést evidenci

   a)   počtu   volných  míst,  na  které  je  požadováno  zprostředkování
   zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),

   b) jimi umísťovaných fyzických osob,

   c)  jejich  zaměstnanců,  jimž  zprostředkovávají zaměstnání podle § 14
   odst. 1 písm. b).

   (2)  Agentury  práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného
   roku   generálnímu  ředitelství  Úřadu  práce  zejména  tyto  údaje  za
   předchozí kalendářní rok

   a)  počet  volných  míst,  na  která  bylo  požadováno  zprostředkování
   zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),

   b)  počet  jimi  umístěných  fyzických  osob,  z  toho počet uchazečů o
   zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce podle § 119a,

   c)  počet  jejich  zaměstnanců,  kteří  byli dočasně přiděleni k výkonu
   práce   u  uživatele,  přičemž  se  uvede  zvlášť  počet  občanů  České
   republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských
   států  Evropského  hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních
   cizinců podle státní příslušnosti.

   § 60

   (1)  Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b)
   vydává  generální  ředitelství Úřadu práce na základě žádosti právnické
   nebo fyzické osoby o

   a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,

   b)  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  cizinců  na  území České
   republiky, nebo

   c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.

   (2)  Podmínkou  udělení  povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
   osobě   je   dosažení  věku  18  let,  způsobilost  k  právním  úkonům,
   bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky.

   (3)  Podmínkou  udělení  povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
   osobě  vymezené  zákonem  o  volném  pohybu služeb^9b) je dosažení věku
   nejméně  18  let,  způsobilost  k  právním úkonům, bezúhonnost, odborná
   způsobilost,  bydliště na území České republiky a pokud takové bydliště
   nemá, uvedení doručovací adresy na území České republiky.

   (4)  Za  bezúhonné  se  považují fyzická osoba a právnická osoba, které
   nebyly  pravomocně  odsouzeny  pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný
   čin proti majetku.

   (5)  Bezúhonnost  se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který
   nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si generální
   ředitelství Úřadu práce vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis
   z  evidence  Rejstříku  trestů.  Žádost  o  vydání  výpisu  z  evidence
   Rejstříku  trestů  a  výpis  z evidence Rejstříku trestů se předávají v
   elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (6)  Zahraniční  fyzická  osoba  dokládá bezúhonnost též odpovídajícími
   doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se
   v  posledních  3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v
   případě,  že  stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným
   před  příslušným  správním  nebo  soudním orgánem tohoto státu. Doklady
   nesmí být starší 3 měsíců.

   (7)  Právnická  osoba  se  sídlem  mimo  území  České republiky dokládá
   bezúhonnost  též  odpovídajícími  doklady vydanými státem, ve kterém má
   sídlo, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech působila alespoň
   po dobu 6 měsíců. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.

   (8)  Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené
   vysokoškolské  vzdělání  a  nejméně  dvouletou odbornou praxi v oblasti
   zprostředkování   zaměstnání   nebo   v   oboru,   pro   který  má  být
   zprostředkování  zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s
   maturitní  zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání
   v   konzervatoři   a   nejméně   pětiletou  odbornou  praxi  v  oblasti
   zprostředkování   zaměstnání   nebo   v   oboru,   pro   který  má  být
   zprostředkování zaměstnání povoleno.

   (9)  Uznávání  odborné  kvalifikace  a  praxe  získané mimo území České
   republiky se řídí zvláštním právním předpisem.

   (10)  Podmínkou  udělení povolení právnické osobě je splňování podmínky
   její  bezúhonnosti  podle  odstavce  4,  jakož i splnění podmínek podle
   odstavců  2,  4 až 6 a 8 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného
   zástupce  pro  účely  zprostředkování  zaměstnání  (dále jen „odpovědný
   zástupce“).  V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu
   služeb^9b)  je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání
   splňování  podmínek  uvedených  v  odstavcích  3  až  6  a 8 odpovědným
   zástupcem.  Fyzická  osoba  může  být  ustanovena do funkce odpovědného
   zástupce  pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty třetí
   nesmí  být  současně  držitelem  povolení ke zprostředkování zaměstnání
   jako fyzická osoba.

   (11) U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 4 je Úřad
   práce     oprávněn    přezkoumat    jejich    způsobilost    poskytovat
   zprostředkovatelskou  činnost,  pokud  existuje  důvodné  podezření, že
   dochází  k  závažnému  ohrožení  chráněných  zájmů nebo k neoprávněnému
   poskytování  zprostředkovatelské  činnosti.  Při  přezkoumání postupuje
   Úřad práce podle zvláštních právních předpisů.

   (12)  Žádost  o  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání se podává na
   generálním  ředitelství  Úřadu  práce  nebo  prostřednictvím jednotných
   kontaktních míst^9b).

   § 60a

   (1)  Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání
   právnické   nebo   fyzické   osobě   je  souhlasné  závazné  stanovisko
   Ministerstva  vnitra, vydané na základě žádosti generálního ředitelství
   Úřadu   práce.  V  žádosti  generální  ředitelství  Úřadu  práce  uvede
   identifikační  údaje  právnické  osoby  a  jejího odpovědného zástupce,
   popřípadě  odpovědných zástupců, nebo fyzické osoby žádající o povolení
   ke zprostředkování zaměstnání. Ministerstvo vnitra při zpracování svého
   závazného   stanoviska  posoudí  udělení  povolení  ke  zprostředkování
   zaměstnání  z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv
   třetích osob.

   (2)   Při   zajišťování   informací  potřebných  pro  vydání  závazného
   stanoviska podle odstavce 1 je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat si
   opis z evidence Rejstříku trestů^39a) žádající fyzické osoby nebo osoby
   oprávněné   jednat   jménem   žádající  právnické  osoby  anebo  jejího
   odpovědného  zástupce,  popřípadě  odpovědných  zástupců,  a  požádat o
   informace  k  uvedeným  osobám  Policii  České  republiky, zpravodajské
   služby nebo jiné orgány veřejné správy.

   (3)  Ministerstvo  vnitra  je  povinno své závazné stanovisko k udělení
   povolení  ke zprostředkování zaměstnání doručit generálnímu ředitelství
   Úřadu  práce  do  15  pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné
   stanovisko.  Pokud  tak  neučiní do konce této lhůty, má se za to, že s
   udělením povolení ke zprostředkování zaměstnání souhlasí.

   § 61

   (1)  Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
   zaměstnání uvést

   a) identifikační údaje právnické osoby,

   b) předmět podnikání,

   c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,

   d)  druhy  prací,  pro  které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
   žádáno,

   e) identifikační údaje odpovědného zástupce.

   (2) Právnická osoba je povinna k žádosti připojit

   a)  potvrzení  o  bezúhonnosti  odpovědného  zástupce,  má-li  jím  být
   zahraniční  fyzická  osoba, a doklad o odborné způsobilosti odpovědného
   zástupce,

   b)  prohlášení  odpovědného  zástupce,  že  souhlasí  s  ustanovením do
   funkce,

   c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.

   (3)  Fyzická  osoba  je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
   zaměstnání uvést

   a) identifikační údaje fyzické osoby,

   b) místo a předmět podnikání,

   c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,

   d)  druhy  prací,  pro  které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
   žádáno.

   (4) Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit

   a) potvrzení o bezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,

   b) doklad o odborné způsobilosti,

   c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.

   (5)  Doklady  o splnění podmínek uvedených v § 60 odst. 2 až 5 musí být
   předloženy  v  ověřeném  opise  nebo  ověřené  kopii^40), pokud zákon o
   volném  pohybu  služeb^9b)  nestanoví jinak. U cizojazyčných dokladů se
   předkládá  též  jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud zákon o
   volném  pohybu  služeb^9b)  nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
   ratifikaci  dal  Parlament  souhlas  a  jíž  je Česká republika vázána,
   nestanoví jinak.

   (6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování
   zaměstnání  je  povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5
   při  podání  žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné
   změny,  které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna
   oznamovat  nejpozději  do  jednoho  měsíce Úřadu práce. V případě změny
   odpovědného  zástupce  právnické  osoby  je  nezbytné doložit doklady o
   splnění  podmínek  stanovených  v  §  60. Při změnách údajů uvedených v
   povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b)
   a  podle  §  62 odst. 2 písm. a) vydá generální ředitelství Úřadu práce
   nové rozhodnutí.

   (7)  V  případě  právnické nebo fyzické osoby vymezené zákonem o volném
   pohybu  služeb^9b)  se  podává  žádost  o  povolení  ke zprostředkování
   zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. b) samostatně.

   (8)  Vydání  povolení  ke  zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu
   poplatku podle zvláštního právního předpisu.^41)

   § 61a

   Povolení  ke  zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1
   písm.  a)  a  c) právnické nebo fyzické osobě vymezené zákonem o volném
   pohybu  služeb^9b) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §
   28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

   § 62

   (1) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se
   uvedou

   a) identifikační údaje právnické osoby,

   b) identifikační údaje odpovědného zástupce, s výjimkou rodného čísla a
   místa narození,

   c)  forma  zprostředkování  a druhy prací, pro které se zprostředkování
   zaměstnání povoluje,

   d) doba, na kterou se povolení vydává.

   (2)  V  povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se
   uvedou

   a)  identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla a místa
   narození,

   b)  forma  zprostředkování  a druhy prací, pro které se zprostředkování
   zaměstnání povoluje,

   c) doba, na kterou se povolení vydává.

   (3)  Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu
   3  let,  s  výjimkou  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  formou
   uvedenou  v  §  14  odst.  1  písm.  a)  a c), které se právnickým nebo
   fyzickým  osobám,  na něž se vztahuje zákon o volném pohybu služeb^9b),
   vydává na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané
   na dobu určitou lze vydat opakovaně.

   § 63

   (1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká

   a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,

   b)  výmazem  podniku  zahraniční  osoby nebo organizační složky podniku
   zahraniční osoby z obchodního rejstříku,

   c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo

   d) rozhodnutím generálního ředitelství Úřadu práce o odejmutí povolení.

   c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo
   nedoloží generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí
   právní  moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad
   o sjednání tohoto pojištění,

   (2)   Generální   ředitelství   Úřadu  práce  rozhodnutím  povolení  ke
   zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže

   a)  právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba  přestane  splňovat podmínky
   uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,

   b)  právnické  osobě je uložen trest zákazu činnosti^92), která spočívá
   ve zprostředkování zaměstnání,

   c)  právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba zprostředkovává zaměstnání v
   rozporu  s  vydaným  povolením  ke  zprostředkování  zaměstnání  nebo s
   dobrými  mravy,  nebo  jinak  poruší  povinnosti  vyplývající  z tohoto
   zákona,

   d)   právnická   nebo  fyzická  osoba  zprostředkovává  zaměstnání  bez
   sjednaného  pojištění podle § 58a nebo nedoloží generálnímu ředitelství
   Úřadu  práce  do  2  měsíců  ode  dne  nabytí  právní moci rozhodnutí o
   povolení   ke  zprostředkování  zaměstnání  doklad  o  sjednání  tohoto
   pojištění,

   e)   právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba  poruší  povinnost,  kterou
   agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,

   f)  právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba opakovaně nesplní oznamovací
   povinnost uloženou v § 59,

   g) právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu
   činnosti podle zvláštního zákona^92), nebo

   h) právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá.

   (3)  Generální  ředitelství Úřadu práce na základě podnětu Ministerstva
   vnitra  zahájí  řízení  o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání
   právnické  osobě nebo fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra
   vydá  nové stanovisko podle § 60a. Generální ředitelství Úřadu práce na
   základě   nesouhlasného  stanoviska  Ministerstva  vnitra  povolení  ke
   zprostředkování   zaměstnání   právnické   osobě   nebo  fyzické  osobě
   rozhodnutím odejme.

   (4)  Bylo-li  povolení  ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů
   uvedených  v  odstavci 2 písm. a) až g), a v odstavci 3, může právnická
   nebo  fyzická  osoba  požádat  o  vydání  povolení  ke  zprostředkování
   zaměstnání  nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o
   odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.

   (5)  Generální ředitelství Úřadu práce v rozhodnutí o odejmutí povolení
   ke  zprostředkování  zaměstnání  z  důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3
   stanoví  den,  ke  kterému  je  právnická  nebo  fyzická  osoba povinna
   zprostředkovatelskou  činnost  ukončit.  Ode  dne doručení rozhodnutí o
   odejmutí  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání může právnická nebo
   fyzická  osoba,  které  bylo  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání
   odňato,  vykonávat  pouze  takové  činnosti,  které  nejsou v rozporu s
   účelem vydaného rozhodnutí.

   § 64

   Vláda  může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže
   formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.

   § 65

   Evidenci  agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování
   zaměstnání,  vede  Úřad  práce. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62,
   adresu  agentury  práce,  seznam  jejích pracovišť a údaj o tom, zda je
   agentuře práce, která je právnickou osobou, pozastaven podle zvláštního
   zákona^92) výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.
   Veřejně  přístupná  část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1
   písm.  a)  až  e)  a v § 61 odst. 3 písm. a) až d) kromě rodného čísla,
   data  a  místa  narození,  bydliště  a  informace  o pozastavení výkonu
   činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.

   § 66

   Zprostředkování  zaměstnání  formou  dočasného  přidělení zaměstnance k
   výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu

   Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b)
   se  rozumí  uzavření  pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti
   mezi  fyzickou  osobou  a  agenturou  práce  za  účelem  výkonu práce u
   uživatele.  Agentura  práce  může  svého zaměstnance dočasně přidělit k
   výkonu  práce  pro  uživatele  jen na základě písemné dohody o dočasném
   přidělení  zaměstnance  uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního
   předpisu.^42)  Agentura  práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u
   uživatele  zaměstnance,  kterému byla vydána zelená karta, modrá karta,
   nebo  kterému  bylo  vydáno  povolení  k zaměstnání, anebo je osobou se
   zdravotním postižením.

   ČÁST TŘETÍ

   ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

   § 67

   (1)  Fyzickým  osobám  se  zdravotním  postižením  (dále  jen „osoby se
   zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

   (2)  Osobami  se  zdravotním  postižením jsou fyzické osoby, které jsou
   orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními

   a)   ve  třetím  stupni^32a)  (dále  jen  „osoby  s  těžším  zdravotním
   postižením“), nebo

   b) v prvním nebo druhém stupni^88).

   (3) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2,
   dokládá  fyzická  osoba  posudkem  nebo  potvrzením  orgánu  sociálního
   zabezpečení.

   (4)  Za  osoby  se  zdravotním  postižením podle odstavce 2 písm. b) se
   považují  i  fyzické  osoby,  které byly orgánem sociálního zabezpečení
   posouzeny,  že  již  nejsou  invalidní,  a to po dobu 12 měsíců ode dne
   tohoto posouzení.

   § 68

   (1)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  vede  evidenci  osob se zdravotním
   postižením,  kterým  poskytuje  služby  podle  tohoto  zákona. Evidence
   obsahuje  identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o
   omezeních  v  možnostech  jejího  pracovního  uplatnění  ze zdravotních
   důvodů,  údaje  o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou
   se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

   (2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně
   pro  účely  začlenění  a  setrvání  těchto  osob  na  trhu  práce a pro
   statistické účely.

   (3)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  je povinna po ukončení poskytování
   služeb  podle  tohoto  zákona  nebo poté, co fyzická osoba přestane být
   osobou  se  zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby
   učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další
   zpracování.

   Pracovní rehabilitace

   § 69

   (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci.
   Pracovní  rehabilitaci  zabezpečuje  krajská pobočka Úřadu práce místně
   příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s
   pracovně  rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody
   pověřit   zabezpečením  pracovní  rehabilitace  jinou  právnickou  nebo
   fyzickou osobu.

   (2)  Pracovní  rehabilitace  je  souvislá činnost zaměřená na získání a
   udržení  vhodného  zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na
   základě  její  žádosti  zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí
   náklady  s  ní  spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje
   její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je
   osobou se zdravotním postižením.

   (3)   Pracovní   rehabilitace   zahrnuje  zejména  poradenskou  činnost
   zaměřenou  na  volbu  povolání,  volbu  zaměstnání  nebo jiné výdělečné
   činnosti,  teoretickou  a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou
   výdělečnou  činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu
   povolání  a  vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné
   výdělečné činnosti.

   (4)  Krajská  pobočka  Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním
   postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na
   její  zdravotní  způsobilost,  schopnost vykonávat soustavné zaměstnání
   nebo  jinou  výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na
   trhu  práce;  přitom  vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7
   odst. 3).

   (5)   Na   pracovní   rehabilitaci  mohou  být  na  základě  doporučení
   ošetřujícího  lékaře  vydaného  jménem poskytovatele zdravotních služeb
   zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a
   na  základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v
   rámci  kontrolní  lékařské  prohlídky též fyzické osoby, které přestaly
   být   invalidními.   Zařazení   těchto   fyzických   osob  na  pracovní
   rehabilitaci  nesmí  být  v  rozporu  s  jejich zdravotní způsobilostí;
   krajská  pobočka  Úřadu  práce  je  povinna  zařazení  písemně  oznámit
   příslušné   okresní  správě  sociálního  zabezpečení  s  uvedením  data
   zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní
   rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.

   (6)  Na  osoby  se  zdravotním  postižením,  které  se účastní pracovní
   rehabilitace  mimo  zaměstnání,  se  vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku
   práce;  ustanovení  §  103  až  106  zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o
   zajištění  dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a)
   se použijí přiměřeně.

   (7)   Ministerstvo   stanoví   prováděcím   právním   předpisem   obsah
   individuálního  plánu  pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s
   prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.

   § 70

   Dohoda  o  zabezpečení  pracovní  rehabilitace  podle § 69 odst. 1 mezi
   Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b)  identifikační  údaje  osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
   pracovní rehabilitace určena,

   c) obsah a délku pracovní rehabilitace,

   d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,

   e)  způsob,  výši  a  podmínky  úhrady  nákladů na zabezpečení pracovní
   rehabilitace,

   f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

   g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

   h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení
   pracovní rehabilitace,

   i)  závazek  právnické  nebo  fyzické  osoby  vrátit poskytnutou úhradu
   nákladů  nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo
   pokud  jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší,
   než náležela, a lhůtu pro vrácení,

   j) ujednání o vypovězení dohody.

   § 71

   Teoretická  a  praktická  příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
   činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje

   a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,^43)

   b) přípravu k práci,

   c) specializované rekvalifikační kurzy.

   § 72

   (1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se
   zdravotním  postižením  na  vhodné pracovní místo a k získání znalostí,
   dovedností  a  návyků  nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné
   výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

   (2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí

   a)  na  pracovištích  jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených
   zdravotnímu  stavu  této  osoby;  příprava k práci může být prováděna s
   podporou asistenta,

   b) na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo

   c)  ve  vzdělávacích  zařízeních  státu,  územních samosprávných celků,
   církví  a  náboženských  společností,  občanských  sdružení  a  dalších
   právnických a fyzických osob.

   (3)  O  přípravě  k  práci  uzavírá  Úřad  práce s osobou se zdravotním
   postižením písemnou dohodu, která obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) obsah přípravy k práci,

   c) dobu a místo konání přípravy k práci,

   d)  způsob  jejího  zabezpečení  a  způsob ověření získaných znalostí a
   dovedností,

   e) ujednání o vypovězení dohody.

   (4)  Dokladem  o  absolvování  přípravy  k  práci  je  osvědčení vydané
   právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.

   (5)  Osobě  se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
   pojištění,  starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
   náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské
   pobočky   Úřadu   práce   podpora   při   rekvalifikaci.   Podpora  při
   rekvalifikaci  náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci
   uchazečů o zaměstnání.

   § 73

   (1)  Zaměstnavateli,  který provádí na svém pracovišti přípravu k práci
   osob  se  zdravotním  postižením,  může  Úřad  práce uhradit náklady na
   přípravu  k  práci  těchto  osob.  O  přípravě  k  práci  prováděné  na
   pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá Úřad práce se
   zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b)  identifikační  údaje  osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
   příprava k práci určena,

   c) obsah a délku přípravy k práci,

   d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,

   e)  dobu,  po  kterou  bude  příprava  k  práci  prováděna  s  podporou
   asistenta,

   f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

   g)  podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k
   práci,

   h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

   i)  závazek  zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její
   poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho
   zaviněním  poskytnuta  neprávem  nebo  v  částce vyšší, než náležela, a
   lhůtu pro vrácení,

   j) ujednání o vypovězení dohody.

   (2)  O  přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72
   odst.  2  písm.  b)  a  c)]  uzavírá Úřad práce s touto osobou písemnou
   dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje

   a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,

   b)  základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu
   k práci,

   c) místo a způsob provedení,

   d) rozsah teoretické a praktické přípravy.

   (3)  Náhrada  škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která
   je  prováděna  podle  §  72  odst.  2  písm. b) a c), se řídí občanským
   zákoníkem.

   § 74

   (1)   Pro   osoby  se  zdravotním  postižením  mohou  být  organizovány
   specializované  rekvalifikační  kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za
   stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).

   (2)  Osobě  se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
   pojištění,  starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
   náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání
   těchto  kurzů  podpora  při  rekvalifikaci.  Podpora  při rekvalifikaci
   náleží  i  v  případě,  že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o
   zaměstnání.

   Chráněné pracovní místo

   § 75

   (1)  Chráněné  pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem
   pro  osobu  se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem
   práce.  Na  zřízení  chráněného  pracovního  místa poskytuje Úřad práce
   zaměstnavateli  příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po
   dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které
   je  obsazeno  osobou  se  zdravotním  postižením,  pokud  je vymezeno v
   písemné  dohodě  mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá
   na dobu 3 let.

   (2)  Dohodu  podle  odstavce  1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se
   zaměstnavatelem,  pokud  v  období  12 měsíců přede dnem podání žádosti
   podle odstavce 6

   a)  provedl  zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst. 2
   písm. b) nebo c),

   b)  bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného
   činu   podvodu   podle   jiného   právního  předpisu  v  souvislosti  s
   poskytováním  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se zdravotním
   postižením podle § 78,

   c)  mu  byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek
   na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo

   d)  na  něj  byla  opakovaně  podána  oprávněná  stížnost  pro porušení
   povinnosti podle zákoníku práce.

   (3)  Dohodu  podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít
   se  zaměstnavatelem,  pokud  z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos
   pro  zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na
   trhu práce.

   (4)  Příspěvek  na  zřízení  chráněného  pracovního  místa pro osobu se
   zdravotním  postižením  může  činit maximálně osminásobek a pro osobu s
   těžším  zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v
   národním   hospodářství   za   první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
   kalendářního  roku.  Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s
   Úřadem  práce  10  a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na
   zřízení  jednoho  chráněného  pracovního  místa pro osobu se zdravotním
   postižením   činit   maximálně  desetinásobek  a  pro  osobu  s  těžším
   zdravotním  postižením  maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné
   mzdy.

   (5)  Příspěvek  se  poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá ke dni
   podání  žádosti  v  evidenci  daní  zachyceny  daňové nedoplatky vedené
   finančním  nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále
   na  veřejné  zdravotní  pojištění  nebo  na  pojistném  a  na penále na
   sociální  zabezpečení  a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s
   výjimkou  případů,  kdy  bylo  povoleno  splácení ve splátkách a není v
   prodlení  se  splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek
   se  zaměstnavateli  neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci
   rozhodnutí  o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §
   5 písm. e) bodu 3.

   (6) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení
   chráněného pracovního místa obsahuje

   a) identifikační údaje zaměstnavatele,

   b) místo a předmět podnikání a

   c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet.

   (7)  K  žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit
   doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky
   uvedené  v  odstavci 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si
   údaje  o  splnění  této  podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a
   pokud  za  tímto  účelem  nezprostí  příslušný finanční nebo celní úřad
   mlčenlivosti  vůči  Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i
   jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Při posuzování
   žádosti  vychází Úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na
   trhu  práce  a  struktury  dalších  příspěvků  a  dotací  poskytovaných
   zaměstnavateli  z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvků
   a dotací poskytnutých pro stejný účel.

   (8) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) charakteristiku chráněného pracovního místa,

   c)  závazek  zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno
   pouze osobami se zdravotním postižením,

   d)  den,  od  kterého  bude  chráněné pracovní místo obsazeno osobou se
   zdravotním postižením,

   e)  dobu,  po  kterou  bude  chráněné pracovní místo obsazeno osobou se
   zdravotním  postižením,  včetně  dne, do kterého musí být doba obsazení
   tohoto pracovního místa splněna,

   f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

   g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

   h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,

   i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

   j)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  příspěvek nebo jeho poměrnou část,
   pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
   náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku a

   k)  závazek zaměstnavatele vrátit neprodleně příspěvek v případě, že mu
   byl  poskytnut  v  období  12  měsíců  přede  dnem  nabytí  právní moci
   rozhodnutí  o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §
   5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

   l) ujednání o vypovězení dohody.

   V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa
   lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

   (9)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
   příspěvku,   jejichž  nesplnění  není  porušením  rozpočtové  kázně,  a
   podmínky,  jejichž  nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního
   právního předpisu^46).

   (10)  Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
   kázně^46).

   (11)  Úřad  práce  může  uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního
   místa  i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat
   samostatnou  výdělečnou  činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí
   odstavce  1  až  9 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat,
   pokud  tato  osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze
   zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

   (12)  Dohodu  o  vymezení  chráněného  pracovního místa může Úřad práce
   uzavřít  se  zaměstnavatelem  nebo  s  osobou se zdravotním postižením,
   která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce
   a  zaměstnavatelem  obsahuje údaje uvedené v odstavci 8 písm. a) až c),
   e),  h)  a  k),  dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně výdělečně
   činnou obsahuje údaje podle odstavce 8 písm. a) a b), e), h) a k).

   § 76

   (1)  Úřad  práce  může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo
   poskytnout  na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně
   výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek
   na  částečnou  úhradu  provozních  nákladů chráněného pracovního místa.
   Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení
   zřízeného  chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného
   pracovního místa.

   (2)   Příspěvek  na  částečnou  úhradu  provozních  nákladů  chráněného
   pracovního místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75
   odst.  5  ke  dni podání žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může
   činit nejvíce 48 000 Kč. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu
   3  let  ode  dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o uložení pokuty za
   umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

   (3)   Příspěvek  na  částečnou  úhradu  provozních  nákladů  chráněného
   pracovního  místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené
   mimo pracoviště zaměstnavatele

   (4)   Žádost   o  příspěvek  na  částečnou  úhradu  provozních  nákladů
   chráněného pracovního místa obsahuje

   a) identifikační údaje zaměstnavatele,

   b) místo a předmět podnikání a

   c) seznam chráněných pracovních míst a jejich počet.

   (5)  K  žádosti  o  příspěvek  na  částečnou  úhradu provozních nákladů
   chráněného  pracovního  místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u
   peněžního  ústavu  a  potvrzení  o splnění podmínky podle § 75 odst. 5,
   pokud  zaměstnavatel  nedá  souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této
   podmínky  zjistil  podle  § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem
   nezprostí  příslušný  finanční  nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu
   práce.  Úřad  práce  může  požadovat předložení i jiných dokladů, pokud
   jsou potřebné k posouzení žádosti.

   (6)  Dohoda  o  poskytnutí  příspěvku obsahuje údaje podle § 75 odst. 8
   písm. a), f) až l) a odst. 9.

   § 77

   (1)  Ministerstvo  stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku
   chráněného   pracovního  místa,  druhy  provozních  nákladů  chráněného
   pracovního  místa nezbytných k provozování chráněného pracovního místa,
   na  které  lze  poskytnout  příspěvek  podle § 76, a způsob poskytování
   příspěvku  a  další  skutečnosti rozhodné pro uzavření dohody o zřízení
   nebo vymezení chráněného pracovního místa.

   (2)  Výši  průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
   kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
   statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

   § 78

   Příspěvek  na  podporu  zaměstnávání  osob  se zdravotním postižením na
   chráněném pracovním místě

   (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§
   75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých
   zaměstnanců  se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob
   formou  částečné  úhrady  vynaložených  prostředků na mzdy nebo platy a
   dalších   nákladů.   Příslušnou   krajskou  pobočkou  Úřadu  práce  pro
   poskytování  příspěvku  je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu
   má  sídlo  zaměstnavatel,  který  je  právnickou  osobou, nebo v jejímž
   obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

   (2)  Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy
   nebo  platy  v měsíční výši 75%skutečně vynaložených prostředků na mzdy
   nebo  platy  na  zaměstnance  v  pracovním  poměru,  který je osobou se
   zdravotním  postižením,  včetně  pojistného  na  sociální zabezpečení a
   příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti  a pojistného na veřejné
   zdravotní  pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího
   základu  tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení
   výše  příspěvku  se  skutečně  vynaložené prostředky na mzdy nebo platy
   snižují o částku odpovídající výši

   a) poskytnuté naturální mzdy,

   b)   srážek   ze   mzdy   nebo   platu  určených  k  uspokojení  plnění
   zaměstnavatele   podle   §   327  zákoníku  práce,  s  výjimkou  srážek
   provedených  k  uhrazení  škody,  za  kterou zaměstnanec odpovídá, nebo
   příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,

   c)  srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance
   podle  §  146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s
   dobrými mravy, nebo

   d)  náhrady  mzdy  nebo  platu  poskytnuté zaměstnanci při překážkách v
   práci na straně zaměstnavatele.

   (3)  Po  uplynutí  12  kalendářních  měsíců  ode dne obsazení zřízeného
   chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního
   místa   může   zaměstnavatel  v  žádosti  o  příspěvek  za  následující
   kalendářní  čtvrtletí  uplatnit  nárok  na  zvýšení  příspěvku o částku
   odpovídající  prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na
   zaměstnávání  osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za
   které  o  příspěvek  žádá,  nejvýše  však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho
   zaměstnance,   který   je  osobou  se  zdravotním  postižením.  Zvýšení
   příspěvku  podle  věty první nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo
   zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele.

   (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti
   zaměstnavatele,  která  musí  být  krajské pobočce Úřadu práce doručena
   nejpozději  do  konce  kalendářního  měsíce  následujícího  po uplynutí
   příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky,
   že  k  poslednímu  dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel
   nemá  v  evidenci  daní  zachyceny  daňové nedoplatky vedené příslušným
   finančním  nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále
   na  sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
   na  pojistném  a  na  penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou
   případů, kdy

   a)  bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení
   se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo

   b)  součet  všech  splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni
   příslušného  kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel
   tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po
   kalendářním  čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5
   pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky
   Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b
   zjistil  Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za
   tímto  účelem  zprostil  příslušný  finanční nebo celní úřad povinnosti
   mlčenlivosti  vůči  Úřadu  práce;  uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel
   povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit.

   Příspěvek  se  zaměstnavateli  neposkytne  po dobu 3 let ode dne nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální
   práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

   (5) Součástí žádosti je

   a)  doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,
   zaměstnanců,   kteří   jsou   osobami   se   zdravotním  postižením,  a
   zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,

   b)   jmenný  seznam  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  se  zdravotním
   postižením,  a  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  s těžším zdravotním
   postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního
   poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo
   platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
   na  státní  politiku  zaměstnanosti  a  pojistného na veřejné zdravotní
   pojištění, a

   c)  doložení  skutečnosti,  že  zaměstnanec,  na  kterého  je příspěvek
   požadován,  je  osobou  se zdravotním postižením (§ 67). Při opakovaném
   poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě
   změny této skutečnosti.

   (6)  Požádá-li  o  příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne
   tomu  zaměstnavateli,  u  něhož  vznikl zaměstnanci, který je osobou se
   zdravotním   postižením,   pracovní  poměr  nejdříve.  Skončí-li  tento
   pracovní  poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek
   v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě,
   že  o  příspěvek  požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty
   první.   Vznikne-li   zaměstnanci,   který   je  osobou  se  zdravotním
   postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o
   příspěvek  žádají,  příspěvek  na  tohoto  zaměstnance nelze poskytnout
   žádnému  z  nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním
   postižením,  více  pracovních  poměrů  u  téhož  zaměstnavatele, náleží
   příspěvek  měsíčně  ve  výši  uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení
   výše  příspěvku  se  skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy,
   včetně  pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na  státní
   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na veřejné zdravotní pojištění,
   které  zaměstnavatel  za  sebe  odvedl  z  vyměřovacího  základu tohoto
   zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

   (7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením

   a)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  je  na  tohoto zaměstnance Úřadem práce
   poskytován  jiný  příspěvek,  jehož výše se stanoví na základě skutečně
   vynaložených  prostředků  na  mzdy  nebo  platy  na zaměstnance, včetně
   pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku
   zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní  pojištění,  které
   zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance,
   nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),

   b)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  byl  zaměstnanec,  který  je  osobou se
   zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu,

   c)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  byl  zaměstnanec zaměstnán na chráněném
   pracovním  místě,  na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu
   provozních nákladů chráněného pracovního místa, nebo

   d)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  zaměstnanec,  s  nímž nebylo v pracovní
   smlouvě  sjednáno  jako  místo  výkonu práce pracoviště zaměstnavatele,
   nesouhlasil  s  provedením  kontroly  v  místě výkonu jeho práce (§ 126
   odst. 3).

   (8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o

   a)  poskytnutí  příspěvku,  pokud  zaměstnavatel  splňuje  podmínky pro
   poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4,

   b)  neposkytnutí  příspěvku,  pokud  nejsou  splněny podmínky uvedené v
   písmenu a),

   c)  neposkytnutí  části  příspěvku  ve  výši  odpovídající  vynaloženým
   prostředkům   na   mzdy  nebo  platy,  včetně  pojistného  na  sociální
   zabezpečení  a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
   na   veřejné   zdravotní   pojištění   těch   zaměstnanců,   u  kterých
   zaměstnavatel  nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
   na  které  nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně
   musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a),

   d)   neposkytnutí  příspěvku  nebo  jeho  části  ve  výši  odpovídající
   nevyplacené  mzdě  nebo  platu  a neodvedenému pojistnému ke dni podání
   žádosti, nebo

   e)  neposkytnutí zvýšeného příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v
   případě,   že   další   náklady   nebudou   prokazatelně   souviset  se
   zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,

   f)  neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za
   umožnění  výkonu  nelegální  práce  podle § 5 písm. e) bodu 3 a ode dne
   nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky.

   (9)  Příspěvek  je  splatný  nejpozději  do 14 kalendářních dnů ode dne
   nabytí právní moci rozhodnutí.

   (10)  Poskytnutý  příspěvek  nebo  jeho  poměrnou část je zaměstnavatel
   povinen  prostřednictvím  Úřadu  práce  ve  stanovené  lhůtě  odvést do
   státního  rozpočtu,  jestliže  mu  byl  na  základě  nesprávných  údajů
   vyplacen  neprávem  nebo  v  nesprávné  výši;  obdobně je zaměstnavatel
   povinen  vrátit  příspěvek  v  případě, že mu byl poskytnut v období 12
   měsíců  přede  dnem  nabytí  právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za
   umožnění  výkonu  nelegální  práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Nesplnění
   těchto povinností je porušením rozpočtové kázně^46).

   (11)  Pro  zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se
   zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je
   rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

   (12)   Způsob  výpočtu  průměrného  přepočteného  počtu  zaměstnanců  a
   zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní
   čtvrtletí  a druhy dalších nákladů, o které se příspěvek podle odstavce
   3 zvyšuje, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

   (13)   Ministerstvo  může  na  základě  písemné  a  odůvodněné  žádosti
   zaměstnavatele  ve  výjimečných  případech  hodných  zvláštního zřetele
   prominout  splnění  podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o
   výši  součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Žádost musí být
   ministerstvu  doručena  nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce
   následujícího  po  uplynutí  kalendářního  čtvrtletí,  za  které  je  o
   příspěvek žádáno.

   Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce

   § 79

   Zaměstnavatelé  jsou  oprávněni  požadovat  od  krajských poboček Úřadu
   práce

   a)  informace  a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob
   se zdravotním postižením,

   b)  součinnost  při  vyhrazování  pracovních  míst zvláště vhodných pro
   osoby se zdravotním postižením,

   c)  spolupráci  při  vytváření  vhodných  pracovních  míst pro osoby se
   zdravotním postižením,

   d)  spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst
   a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

   § 80

   Zaměstnavatelé jsou povinni

   a)   rozšiřovat   podle  svých  podmínek  a  ve  spolupráci  s  lékařem
   poskytovatele  pracovnělékařských  služeb  možnost zaměstnávání osob se
   zdravotním  postižením  individuálním přizpůsobováním pracovních míst a
   pracovních  podmínek  a  vyhrazováním  pracovních  míst  pro  osoby  se
   zdravotním postižením,

   b)  spolupracovat  s  krajskou  pobočkou  Úřadu  práce  při zajišťování
   pracovní rehabilitace,

   c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence
   obsahuje  údaje  o  důvodu,  na  základě  kterého byla uznána osobou se
   zdravotním postižením (§ 67 odst. 2),

   d)  vést  evidenci  pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním
   postižením.

   § 81

   (1)  Zaměstnavatelé  s  více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou
   povinni  zaměstnávat  osoby  se zdravotním postižením ve výši povinného
   podílu  těchto  osob  na  celkovém  počtu  zaměstnanců  zaměstnavatele.
   Povinný podíl činí 4 %.

   (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

   a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

   b)  odebíráním  výrobků  nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících
   více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
   nebo  zadáváním  zakázek  těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků
   nebo  služeb  od  osob  se  zdravotním  postižením,  které jsou osobami
   samostatně  výdělečně  činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo
   zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

   c) odvodem do státního rozpočtu,

   nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

   (3)  Zaměstnavatelé  a  osoby  samostatně  výdělečně  činné  uvedení  v
   odstavci  2  písm.  b)  mohou  pro  účely  splnění povinnosti uvedené v
   odstavci  1  poskytnout  v  kalendářním  roce své výrobky a služby nebo
   splnit  zadané  zakázky  pouze  do výše odpovídající 36násobku průměrné
   mzdy   v   národním   hospodářství   za   první   až   třetí  čtvrtletí
   předcházejícího  kalendářního  roku za každého přepočteného zaměstnance
   se  zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O
   poskytnutém  plnění  jsou  zaměstnavatelé  povinni vést evidenci, která
   obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb
   nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.

   (4)   Pro   zjištění   celkového  počtu  zaměstnanců,  celkového  počtu
   zaměstnanců,  kteří  jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného
   podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

   (5)  Způsob  výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců,
   způsob  naplnění  celkové  výše  poskytovaných  výrobků  a  služeb nebo
   poskytovaných  zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví
   ministerstvo prováděcím právním předpisem.

   § 82

   (1)  Výše  odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí
   za  každou  osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl
   zaměstnat,  2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
   první  až  třetí  čtvrtletí  kalendářního  roku, v němž povinnost plnit
   povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy
   za  první  až  třetí  čtvrtletí  vyhlásí  ministerstvo na základě údajů
   Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

   (2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel
   do  15.  února  následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím
   Úřadu práce.

   (3)  Nesplní-li  zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu
   krajská  pobočka  Úřadu  práce  povinnost  poukázat  odvod  do státního
   rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.^50)

   (4)  Vymáhání  odvodu  do  státního  rozpočtu vykonává místně příslušný
   celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

   § 83

   Plnění  povinného  podílu  zaměstnávání  osob se zdravotním postižením,
   včetně   způsobů   plnění,   je  zaměstnavatel  povinen  do  15.  února
   následujícího  roku  písemně  ohlásit  krajské  pobočce  Úřadu práce, v
   jejímž  územním  obvodu  je  sídlo  zaměstnavatele, který je právnickou
   osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

   § 84

   Správní  úřady  jsou  povinny  na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu
   práce  sdělit  údaje  potřebné  pro provedení kontroly plnění povinného
   podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

   ČÁST ČTVRTÁ

   ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ

   HLAVA I

   INFORMAČNÍ  POVINNOST  ZAMĚSTNAVATELE  PŘI  ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE
   ZAHRANIČÍ

   § 85

   Pro  účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona se
   za  cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§
   3  odst.  2)  a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3
   odst. 3.

   § 86

   (1)  Zaměstnavatelé  mohou  získávat cizince na volná pracovní místa (§
   35),  která  nelze obsadit jinak, jestliže předem krajské pobočce Úřadu
   práce oznámí a projednají s ní záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich
   počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu
   práce.

   (2)  Předchozí  oznámení  a  projednání  záměru  zaměstnávat cizince se
   nevyžaduje v případě zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince,

   a)  kterému  je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na
   trhu práce (§ 97),

   b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje (§ 98),

   c) který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94, nebo

   d) který bude zaměstnán jako držitel zelené karty nebo modré karty.

   Informační povinnost zaměstnavatele

   § 87

   (1)  Nastoupí-li  do  zaměstnání  občan  Evropské  unie,  jeho  rodinný
   příslušník  (§  3  odst.  2), rodinný příslušník občana České republiky
   uvedený  v  §  3 odst. 3, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až
   r),  u  kterého  se  nevyžaduje  povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u
   kterého  se  vyžaduje  povolení  k  zaměstnání, jsou zaměstnavatel nebo
   právnická  nebo  fyzická  osoba,  která uzavřela smlouvu se zahraničním
   zaměstnavatelem,  na  jejímž  základě  byly tyto osoby vyslány na území
   České  republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, povinni o
   této  skutečnosti  písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu
   práce,  a  to  nejpozději  v  den  nástupu  těchto osob k výkonu práce.
   Obdobná  povinnost  se  vztahuje  na  případy, kdy za trvání zaměstnání
   nastane   skutečnost,   na   jejímž  základě  již  cizinec  povolení  k
   zaměstnání, zelenou kartu nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato
   informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů
   ode  dne,  kdy  nastala  skutečnost,  na  jejímž  základě se povolení k
   zaměstnání nevyžaduje.

   (2)  Písemná  informace  obsahuje  údaje  vedené  v evidenci, kterou je
   zaměstnavatel  povinen  vést  podle  § 102 odst. 2. Každou změnu těchto
   údajů  je  zaměstnavatel  nebo  právnická  nebo  fyzická  osoba,  která
   uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly
   osoby  uvedené  v  odstavci 1 vyslány na území České republiky k plnění
   úkolů  vyplývajících  z této smlouvy, povinen nahlásit nejpozději do 10
   kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.

   (3)  Zaměstnavatel  nebo  právnická  nebo fyzická osoba, která uzavřela
   smlouvu  se  zahraničním  zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby
   uvedené  v  odstavci  1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů
   vyplývajících  z této smlouvy, je povinen nejpozději do 10 kalendářních
   dnů  informovat  příslušnou  krajskou  pobočku  Úřadu  práce o ukončení
   jejich zaměstnání nebo vyslání.

   § 88

   (1)  Zaměstnavatel  je  povinen  písemně informovat příslušnou krajskou
   pobočku  Úřadu  práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k
   zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta,

   a) nenastoupil do práce, nebo

   b)  ukončil  zaměstnání  před  uplynutím  doby, na kterou bylo povolení
   vydáno, a v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z
   důvodů  uvedených  v  § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z
   týchž  důvodů  anebo  okamžitým  zrušením  podle § 56 zákoníku práce, i
   důvod ukončení zaměstnání.

   (2)  Informační  povinnost podle odstavce 1 písm. a) musí zaměstnavatel
   splnit  v  případě cizince, kterému byla vydána zelená karta nebo modrá
   karta,  nejpozději  do  45  kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno
   jeho  žádosti  o vydání zelené karty nebo kdy byly splněny podmínky pro
   vydání modré karty, a v případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k
   zaměstnání  podle  § 92, nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy
   měl  cizinec  nastoupit  na  pracovní místo. Informační povinnost podle
   odstavce  1  písm.  b)  musí  zaměstnavatel  splnit  nejpozději  do  10
   kalendářních dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.

   HLAVA II

   POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE

   § 89

   Cizinec  může  být  přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li
   platné  povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České
   republiky  nebo  je-li  držitelem  zelené karty nebo modré karty, pokud
   tento zákon nestanoví jinak; za zaměstnání se pro tyto účely považuje i
   plnění   úkolů   vyplývajících  z  předmětu  činnosti  právnické  osoby
   zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního
   nebo  jiného  orgánu  obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo
   členem  družstva  nebo  členem statutárního nebo jiného orgánu družstva
   pro družstvo. Cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek
   pro vydání zelené karty nebo modré karty, může být přijat do zaměstnání
   a  zaměstnáván  po  dobu  ode  dne  vydání tohoto potvrzení do ukončení
   řízení o jeho žádosti o vydání zelené karty nebo modré karty.

   § 90

   O  vydání  povolení  k zaměstnání žádá cizinec písemně krajskou pobočku
   Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám,
   nebo  prostřednictvím  právnické  nebo  fyzické  osoby,  která uzavřela
   smlouvu  se  zahraničním  zaměstnavatelem,  na  jejímž základě mají být
   osoby  uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění
   úkolů  vyplývajících  z  této smlouvyebo prostřednictvím právnické nebo
   fyzické  osoby,  která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem,
   na  jejímž  základě  mají  být  osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na
   území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy.

   § 91

   (1) Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje

   a) identifikační údaje cizince,

   b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,

   c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,

   d) identifikační údaje budoucího zaměstnavatele,

   e)  druh  práce,  místo  výkonu  práce  a  dobu,  po kterou by mělo být
   zaměstnání vykonáváno,

   f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

   (2) K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit

   a) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,

   b)  doklady  osvědčující  odbornou  způsobilost  pro výkon požadovaného
   zaměstnání,

   c)  další  doklady,  jestliže  to  vyplývá z charakteru zaměstnání nebo
   jestliže  to  stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
   dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

   (3) Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v
   úředně ověřeném překladu do českého jazyka.

   § 92

   (1)  Povolení  k  zaměstnání  může  vydat Úřad práce za podmínky, že se
   jedná  o ohlášené volné pracovní místo (§ 35), které nelze s ohledem na
   požadovanou  kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit
   jinak, a zaměstnavatel s krajskou pobočkou Úřadu práce předem projednal
   záměr   zaměstnávat  cizince  podle  §  86.  Při  vydávání  povolení  k
   zaměstnání úřad práce přihlíží k situaci na trhu práce.

   (2)  O  povolení  k  zaměstnání  vydává  krajská  pobočka  Úřadu  práce
   rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let.

   (3) Povolení k zaměstnání obsahuje

   a) identifikační údaje cizince,

   b) místo výkonu práce,

   c) druh práce,

   d)  identifikační  údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat
   zaměstnání,

   e) dobu, na kterou se vydává,

   f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

   § 93

   zrušen

   § 94

   (1)  Platnost  povolení  k  zaměstnání může Úřad práce s přihlédnutím k
   situaci  na  trhu  práce  cizinci  na  jeho  žádost  prodloužit, a to i
   opakovaně,  vždy  však  nejdéle  na dobu 2 let. O prodloužení platnosti
   povolení  k  zaměstnání je cizinec oprávněn požádat příslušnou krajskou
   pobočku  Úřadu  práce  nejdříve  3  měsíce  a  nejpozději  30  dnů před
   uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání.

   (2)  Žádost  o  prodloužení  platnosti  povolení  k zaměstnání obsahuje
   stejné  náležitosti  jako  žádost  o  povolení  k  zaměstnání (§ 91). K
   žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále
   zaměstná.

   (3)  O  prodloužení  platnosti  povolení  k  zaměstnání  vydává krajská
   pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

   § 95

   (1)  Povolení  k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec,
   jehož  zaměstnavatelem  je  zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na
   základě  smlouvy  s  českou  právnickou  nebo  fyzickou osobou vyslán k
   výkonu  práce  na  území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z
   této smlouvy.

   (2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k
   výkonu  práce  na  území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z
   této   smlouvy,  je  tuzemská  právnická  nebo  fyzická  osoba  povinna
   projednat  s  příslušnou  krajskou pobočkou Úřadu práce zejména počty a
   profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.

   (3)  Žádost  o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává
   právnická  nebo  fyzická  osoba,  která uzavřela smlouvu se zahraničním
   zaměstnavatelem, na jejímž základě budou cizinci vysláni na území České
   republiky  k  plnění  úkolů vyplývajících z této smlouvy. Tato osoba je
   odpovědna  za  to,  že  cizinci  mají  platná  povolení  k zaměstnání a
   povolení   k   pobytu   po   celou   dobu  jejich  vyslání  zahraničním
   zaměstnavatelem.

   (4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 pronájem pracovní síly, může
   Úřad  práce  vydat  cizinci  povolení  k  zaměstnání,  pokud  bylo jeho
   zahraničnímu   zaměstnavateli   vydáno   povolení   ke  zprostředkování
   zaměstnání  podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky
   stanovené v § 92 odst. 1.

   § 96

   Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním
   zaměstnancem  zaměstnávaným  činnostmi  závislými  na  střídání ročních
   období,  avšak  nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi
   jednotlivými  zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně
   6 měsíců.

   § 97

   Splnění  podmínek  uvedených  v  §  92 odst. 1 se nevyžaduje při vydání
   povolení k zaměstnání cizinci

   a)  který  bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování
   svých  dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na
   dobu  nejdéle  jednoho  roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle
   však  na  dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů
   platných v České republice,

   b)  do  26  let  věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými
   pracemi  v  rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež,
   jichž se Česká republika účastní,

   c)  který  je  duchovním  církve  registrované  v  České republice nebo
   náboženské společnosti registrované v České republice,

   d)  o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
   dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

   e)  kterému  bylo  uděleno  vízum  za  účelem strpění pobytu nebo mu za
   stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,^3)

   f)  který  je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo
   uděleno  vízum  k  pobytu  nad  90  dní  za  účelem strpění pobytu,^51)
   nejdříve  však  po  uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení
   azylu.

   § 98

   Povolení  k  zaměstnání,  zelená karta nebo modrá karta se nevyžaduje k
   zaměstnání cizince

   a) s povoleným trvalým pobytem,

   b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního
   úřadu   nebo   rodinným  příslušníkem  zaměstnance  mezinárodní  vládní
   organizace  se  sídlem  na  území  České republiky, pokud je vyhlášenou
   mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je
   Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,

   c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,^51)

   d)  jehož  výkon  práce  na  území České republiky nepřesáhne 7 po sobě
   jdoucích  kalendářních  dnů  nebo  celkem  30  dnů v kalendářním roce a
   jde-li   zároveň   o   výkonného   umělce,   pedagogického  pracovníka,
   akademického   pracovníka  vysoké  školy,  vědeckého,  výzkumného  nebo
   vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo
   studenta  do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice
   zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí
   montáž   na  základě  obchodní  smlouvy,  případně  provádí  záruční  a
   opravářské práce,

   e)  o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
   dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

   f)  který  je  členem  záchranné  jednotky a poskytuje pomoc na základě
   mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a
   živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,

   g)  zaměstnávaného  v  mezinárodní  dopravě, pokud je k výkonu práce na
   území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,

   h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,

   i)   který  je  vojenským  nebo  civilním  personálem  ozbrojených  sil
   vysílajícího státu podle zvláštního zákona,^52)

   j)  který  se  na území České republiky soustavně připravuje na budoucí
   povolání (§ 5),

   k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb
   zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,^18)

   l)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
   dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
   společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)^52a),

   m)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
   dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie^52b)
   za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než
   12 měsíců,

   n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou
   činnost  jako  pedagogický  pracovník  nebo akademický pracovník vysoké
   školy  nebo  vědecký,  výzkumný  nebo  vývojový  pracovník  ve  veřejné
   výzkumné  instituci  nebo  jiné  výzkumné  organizaci  podle zvláštního
   právního předpisu^52c),

   o)  který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné
   vzdělání  v  konzervatoři  podle  školského  zákona  nebo vysokoškolské
   vzdělání podle zákona o vysokých školách^9),

   p)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
   dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
   společné   soužití   rodiny  s  cizincem,  jenž  má  statut  dlouhodobě
   pobývajícího  rezidenta  v  Evropské  unii  na  území  nebo  dlouhodobě
   pobývajícího  rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu
   Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl na území České republiky
   zaměstnán  na základě povolení k zaměstnání nebo zelené karty minimálně
   po dobu 12 měsíců, nebo

   r)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
   dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
   společné   soužití  rodiny  s  cizincem,  který  má  statut  dlouhodobě
   pobývajícího  rezidenta  v  Evropské  unii na území - bývalého držitele
   modré  karty,  nebo statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské
   unii  na  území  jiného  členského státu Evropské unie, jenž je bývalým
   držitelem modré karty.

   § 99

   Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který

   a)  v  České  republice  požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po
   dobu  12  měsíců  ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
   nebo

   b)  nesplňuje  některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání
   povolení k zaměstnání.

   § 100

   (1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká

   a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

   b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

   c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo

   d)  neudělením,  nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za
   účelem zaměstnání z jiného důvodu.

   (2)  Povolení k zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím
   odejmout,  jestliže  zaměstnání  je  vykonáváno  v  rozporu  s  vydaným
   povolením   k  zaměstnání,s  výjimkou  výkonu  jiné  práce  v  důsledku
   převedení  podle  §  41  odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo jestliže
   bylo povolení k zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů.

   (3)  Příslušný  orgán  Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra
   informuje  o  skutečnosti  uvedené  v  odstavci  1  písm. d) příslušnou
   krajskou pobočku Úřadu práce.

   § 101

   Podání  žádosti  o  vydání  povolení  k  zaměstnání  a podání žádosti o
   prodloužení  povolení  k  zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle
   zvláštních právních předpisů.^41)

   HLAVA III

   EVIDENCE OBČANŮ EVROPSKÉ UNIE A CIZINCŮ

   § 102

   (1)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce vede evidenci občanů Evropské unie,
   jejich  rodinných  příslušníků  (§  3  odst. 2) a rodinných příslušníků
   občana  České  republiky  uvedených  v § 3 odst. 3, kteří nastoupili do
   zaměstnání, evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání,
   evidenci  cizinců, kteří jsou držiteli zelené karty nebo modré karty, a
   evidenci  cizinců,  u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle §
   98  písm.  a)  až e) a j) až r). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92
   odst.  3 a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové
   (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání
   a vzdělání požadované pro výkon povolání.

   (2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich
   rodinných  příslušníků  (§  3  odst.  2) a rodinných příslušníků občana
   České  republiky  uvedených  v  §  3 odst. 3, a evidenci cizinců, které
   zaměstnává.  Stejnou  povinnost  má právnická nebo fyzická osoba, která
   uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly
   osoby  uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění
   úkolů vyplývajících z této smlouvy. Evidence obsahuje údaje uvedené v §
   91  odst. 1 písm. a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob,
   zařazení  podle  odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností,
   nejvyšší  dosažené  vzdělání,  vzdělání  požadované pro výkon povolání,
   dobu,  na  kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim
   byl  povolen  pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání
   zahraničním zaměstnavatelem.

   (3)  Zaměstnavatel  je  povinen  uchovávat  kopie dokladů prokazujících
   oprávněnost  pobytu^3)  cizince  na území České republiky, a to po dobu
   trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.

   (4)  Údaje  o  fyzických  osobách  uvedených  v odstavci 1 a vedených v
   evidenci krajské pobočky Úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze
   sdělovat,  jen  dají-li  k  tomu  tyto  osoby  písemný  souhlas, nebo v
   případech,  kdy  tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k
   jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

   HLAVA IV

   ZMOCNĚNÍ K PŘIJETÍ NÁRODNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ

   § 103

   Pokud  vyhlášená  mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament
   České  republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo
   Evropské  unie  umožňuje České republice zcela nebo částečně pozastavit
   uplatňování předpisů Evropské unie týkajících se přístupu na trh práce,
   může  vláda  za  podmínek  stanovených  touto mezinárodní smlouvou nebo
   příslušným  předpisem  Evropské  unie  stanovit nařízením, vůči kterému
   státu  a  v  jakém rozsahu Česká republika této možnosti využije. Vláda
   může  za  stejných podmínek stanovit nařízením podmínky přístupu na trh
   práce pro příslušníky dotčeného státu.

   ČÁST PÁTÁ

   AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

   HLAVA I

   OPATŘENÍ A NÁSTROJE

   § 104

   (1)  Aktivní  politika  zaměstnanosti  je souhrn opatření směřujících k
   zajištění   maximálně  možné  úrovně  zaměstnanosti.  Aktivní  politiku
   zaměstnanosti  zabezpečuje  ministerstvo a Úřad práce; podle situace na
   trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

   (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou
   zejména

   a) rekvalifikace,

   b) investiční pobídky,

   c) veřejně prospěšné práce,

   d) společensky účelná pracovní místa,

   e) překlenovací příspěvek,

   f) příspěvek na zapracování,

   g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

   § 105

   (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž

   a)  poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu
   práce  za  účelem  zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů
   fyzických   osob  pro  volbu  povolání,  pro  zprostředkování  vhodného
   zaměstnání,  pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a
   při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,

   b)  podpora  zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části
   třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,

   c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§ 119a),

   d) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).

   (2)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce může na základě dohody zabezpečovat
   poradenství     prostřednictvím     odborných    zařízení,    například
   pedagogicko-psychologických    poraden    a   bilančně   diagnostických
   pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.

   (3)   Dohoda  mezi  Úřadem  práce  a  odborným  zařízením  o  provedení
   poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) obsah a rozsah poradenské činnosti,

   c) místo a způsob provedení poradenské činnosti,

   d) termín provedení poradenské činnosti,

   e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,

   f)  závazek  odborného  zařízení  vrátit poskytnuté finanční prostředky
   nebo  jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho
   zaviněním  byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely,
   a lhůta a podmínky jejich vrácení,

   g) ujednání o vypovězení dohody.

   (4)   Charakteristiku   jednotlivých   poradenských  činností  a  forem
   poradenství  a  druhy  nákladů s ním spojených, které hradí Úřad práce,
   stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

   § 106

   V souladu s potřebami trhu práce může Úřad práce ověřovat nové nástroje
   a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady
   na  nové  nástroje  a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje
   ministerstvo.

   § 107

   (1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního
   rozpočtu  a  hospodaření  s těmito prostředky se řídí zvláštním právním
   předpisem.^46)  Z  těchto  prostředků  lze rovněž přispívat na programy
   nebo   opatření  regionálního  a  celostátního  charakteru  a  projekty
   zahraničních  subjektů  přispívající  ke  zvýšení  zaměstnanosti  a  na
   ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

   (2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí
   třetí  a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky
   nelze  poskytnout  organizačním  složkám  státu  a státním příspěvkovým
   organizacím.

   HLAVA II

   REKVALIFIKACE

   § 108

   (1)  Rekvalifikací  se  rozumí  získání  nové  kvalifikace  a  zvýšení,
   rozšíření   nebo   prohloubení  dosavadní  kvalifikace,  včetně  jejího
   udržování  nebo  obnovování.  Za  rekvalifikaci  se  považuje i získání
   kvalifikace  pro  pracovní  uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou
   kvalifikaci  nezískala.  Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se
   vychází  z  dosavadní  kvalifikace,  zdravotního  stavu,  schopností  a
   zkušeností  fyzické  osoby, která má být rekvalifikována formou získání
   nových  teoretických  znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího
   profesního vzdělávání.

   (2) Rekvalifikaci může provádět pouze

   a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,

   b)  zařízení  s  akreditovaným  vzdělávacím  programem podle zvláštního
   právního předpisu^52d),

   c)  škola  v  rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a
   školských  zařízení^52e)  nebo  vysoká  škola s akreditovaným studijním
   programem podle zvláštního právního předpisu^52f), nebo

   d)   zařízení   se  vzdělávacím  programem  podle  zvláštního  právního
   předpisu^52g),

   (dále jen „rekvalifikační zařízení“).

   (3)  Vzdělávacím  programem  akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se
   rozumí  program,  kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím
   Ministerstva   školství,  mládeže  a  tělovýchovy  udělena  akreditace.
   Akreditace  se  uděluje  na  základě písemné žádosti, jejíž součástí je
   vymezení  obsahu  a  rozsahu  vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů
   ověřování  výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí
   být  v  souladu  s  cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních
   předpisů^52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a
   tělovýchovy  povinno  rozhodnout  nejpozději do 90 dnů ode dne doručení
   žádosti  o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo
   školství,  mládeže  a  tělovýchovy  může zřídit akreditační komisi jako
   svůj  poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci
   na  trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci
   rozhodnutí o jejím udělení.

   (4)  Ministerstvo  školství,  mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí
   akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm.
   a)

   a) nedodržuje akreditovaný vzdělávací program,

   b) není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo

   c) požádá o odejmutí akreditace.

   (5)  Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno
   vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.

   (6)  Rekvalifikačnímu  zařízení, které na základě dohody s Úřadem práce
   provádí  rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání,
   může Úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.

   (7)   Dohoda   mezi   Úřadem   práce   a  rekvalifikačním  zařízením  o
   rekvalifikaci  uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být
   uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci
   o zaměstnání rekvalifikováni,

   c)   základní   kvalifikační   předpoklady  potřebné  pro  zařazení  do
   rekvalifikace,

   d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

   e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

   f)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
   znalostí a dovedností,

   g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

   h)  závazek  rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své
   odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,

   i)   závazek   akreditovaného   zařízení   vrátit  poskytnuté  finanční
   prostředky  nebo  jejich  část,  pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo
   pokud  mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce,
   než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,

   j) ujednání o vypovězení dohody.

   (8)   Ministerstvo   školství,   mládeže   a  tělovýchovy  v  dohodě  s
   ministerstvem  stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti
   o  akreditaci  a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu,
   způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.

   § 109

   Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

   (1)  Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a
   uchazečem  o  zaměstnání  nebo  zájemcem  o  zaměstnání, vyžaduje-li to
   jejich  uplatnění  na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí Úřad
   práce  náklady  rekvalifikace  a může mu poskytnout příspěvek na úhradu
   prokázaných  nutných  nákladů  spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci
   zajišťuje  krajská  pobočka  Úřadu práce příslušná podle místa bydliště
   uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

   (2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a
   musí v ní být uvedeny

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,

   c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,

   d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů
   spojených s rekvalifikací,

   e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

   f)  závazek  uchazeče  o  zaměstnání  nebo zájemce o zaměstnání uhradit
   náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci
   nebo  odmítne  nastoupit  do  vhodného  zaměstnání  odpovídajícího nově
   získané  kvalifikaci,  a  druhy nákladů, které bude povinen Úřadu práce
   uhradit,

   g)  závazek  uchazeče  o  zaměstnání  nebo zájemce o zaměstnání uhradit
   poměrnou   část  ceny  rekvalifikace,  pokud  v  průběhu  rekvalifikace
   přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání,

   h) ujednání o vypovězení dohody.

   (3)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
   příspěvku,   jejichž  nesplnění  není  porušením  rozpočtové  kázně,  a
   podmínky,  jejichž  nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního
   právního předpisu^46).

   (4) Porušení povinnosti vrácení příspěvku na úhradu prokázaných nutných
   nákladů spojených s rekvalifikací je porušením rozpočtové kázně^46).

   (5)  Formy  rekvalifikace,  druhy  nákladů rekvalifikace a nákladů s ní
   spojených,  které  hradí  Úřad  práce,  stanoví ministerstvo v dohodě s
   Ministerstvem   školství,  mládeže  a  tělovýchovy  prováděcím  právním
   předpisem.

   § 109a

   (1)  Uchazeč  o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit
   rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit

   a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat,

   b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst.
   2).

   (2)  Uchazeč  o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit
   krajské  pobočce  Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o
   zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace.

   (3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o
   zaměstnání  nebo  zájemce  o  zaměstnání  na  trhu  práce  a je pro něj
   vzhledem  k  jeho  zdravotnímu  stavu  vhodná, může Úřad práce po jejím
   úspěšném   absolvování   uhradit  cenu  rekvalifikace  rekvalifikačnímu
   zařízení.

   (4)  V  případě,  že  bude  Úřad  práce cenu rekvalifikace hradit, vydá
   uchazeči   o  zaměstnání  nebo  zájemci  o  zaměstnání  před  zahájením
   rekvalifikace  potvrzení  o  tom,  že  po předložení dokladu o úspěšném
   absolvování  této  rekvalifikace  uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu
   rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu,
   po  kterou  je  uchazeč  o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v
   evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání.

   (5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo
   její   poměrnou  část,  pokud  uchazeč  o  zaměstnání  nebo  zájemce  o
   zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci.

   (6)  Úřad  práce  uhradí  rekvalifikačnímu  zařízení cenu rekvalifikace
   podle  odstavce  4  do  30  kalendářních  dnů  po  předložení dokladu o
   úspěšném absolvování rekvalifikace.

   (7)  Rekvalifikační  zařízení  je  povinno  neprodleně  oznámit krajské
   pobočce  Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání
   neplní  studijní  nebo  výcvikové  povinnosti stanovené rekvalifikačním
   zařízením.

   (8)  Uchazeč  o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit
   Úřadu  práce  cenu  rekvalifikace,  pokud  bez  vážných  důvodů odmítne
   nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci.

   (9)  Celková  finanční  částka,  kterou  může  Úřad  práce vynaložit na
   zvolenou  rekvalifikaci  jednoho  uchazeče  o zaměstnání nebo zájemce o
   zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode
   dne  prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000
   Kč.

   § 110

   Rekvalifikace zaměstnanců

   (1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího
   pracovního  uplatnění  jeho  zaměstnanců.  Rekvalifikace zaměstnanců se
   provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
   O   rekvalifikaci  zaměstnanců  spočívající  v  získání,  zvýšení  nebo
   rozšíření  kvalifikace  může  Úřad  práce  uzavřít  se  zaměstnavatelem
   dohodu.  Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody
   s   Úřadem   práce,  mohou  být  zaměstnavateli  nebo  rekvalifikačnímu
   zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje,
   Úřadem   práce   plně   nebo  částečně  hrazeny  náklady  rekvalifikace
   zaměstnanců  a  náklady  s  ní  spojené.  Jestliže  pro  zaměstnavatele
   zabezpečuje  rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá
   se  dohoda  mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě
   mezi Úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.

   (2)   Dohoda   o   rekvalifikaci   zaměstnanců   mezi  Úřadem  práce  a
   zaměstnavatelem,  případně  rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena
   písemně a musí v ní být uvedeny

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,

   c)  základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení
   do rekvalifikace,

   d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

   e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

   f)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
   znalostí a dovedností,

   g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

   h)   závazek   zaměstnavatele  nebo  rekvalifikačního  zařízení  vrátit
   poskytnuté   finanční  prostředky  nebo  jejich  část,  pokud  nedodrží
   sjednané  podmínky,  nebo  pokud  mu  jeho  zaviněním  byly  poskytnuty
   neprávem  nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich
   vrácení,

   i) ujednání o vypovězení dohody.

   (3)   Dohoda   o   rekvalifikaci  zaměstnanců  mezi  zaměstnavatelem  a
   zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,

   c) rozsah teoretické a praktické přípravy,

   d)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
   znalostí a dovedností.

   (4)  Rekvalifikace  zaměstnanců  spočívající  v  získání,  zvýšení nebo
   rozšíření  kvalifikace  se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v
   práci  na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada
   mzdy  ve  výši  průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace
   uskutečňuje,  jen  pokud  je  to  nezbytné  vzhledem  ke způsobu jejího
   zabezpečení.

   (5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance
   na teoretické nebo praktické přípravě, kterou

   a)   je   zaměstnavatel  povinen  zabezpečovat  pro  zaměstnance  podle
   příslušných  právních  předpisů  a  které  je  zaměstnanec  povinen  se
   zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo

   b)  zaměstnanec  absolvuje  z  vlastního  zájmu, aniž by z hlediska jím
   vykonávané  práce  u  zaměstnavatele  byla  nezbytná potřeba změny jeho
   dosavadní  kvalifikace.  V tomto případě se postupuje podle příslušných
   ustanovení  pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na
   školení a studiu při zaměstnání.^54)

   (6)  Formy  rekvalifikace  zaměstnanců,  druhy  nákladů rekvalifikace a
   nákladů  s ní spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo v
   dohodě  s  Ministerstvem  školství,  mládeže  a  tělovýchovy prováděcím
   právním předpisem.

   HLAVA III

   INVESTIČNÍ POBÍDKY

   § 111

   (1)  Investiční  pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti,
   kterým  se  u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu
   investiční  pobídky  podle  zvláštního  právního  předpisu,^55)  hmotně
   podporuje

   a) vytváření nových pracovních míst,

   b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.

   (2)  Školením  se  pro  účely  investičních pobídek rozumí teoretické a
   praktické  vzdělávání,  získávání  znalostí  a  dovedností pro pracovní
   zařazení    zaměstnanců,   které   odpovídají   požadavkům   stanoveným
   zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.

   (3)  Hmotná  podpora  na  vytváření  nových  pracovních  míst  může být
   poskytnuta  zaměstnavateli,  který vytvoří nová pracovní místa v územní
   oblasti,  ve  které  je  průměrná  míra  nezaměstnanosti  za 2 ukončená
   pololetí  předcházející  datu  předložení  záměru zaměstnavatele získat
   investiční   pobídky^55)  nejméně  o  50  %  vyšší  než  průměrná  míra
   nezaměstnanosti  v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených
   míst  se  zahrnují  místa  vytvářená  ode  dne předložení záměru získat
   investiční pobídky.

   (4)  Hmotná  podpora  rekvalifikace  nebo  školení zaměstnanců může být
   poskytnuta  zaměstnavateli  na částečnou úhradu nákladů, které budou na
   rekvalifikaci  nebo  školení  nových  zaměstnanců  skutečně vynaloženy.
   Podmínka  minimální  míry  nezaměstnanosti  v územní oblasti, uvedená v
   odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo
   školení   zaměstnanců.   Do   celkového  počtu  rekvalifikovaných  nebo
   školených  zaměstnanců  se  zahrnují  zaměstnanci  rekvalifikovaní nebo
   školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.

   (5)  Hmotnou  podporu  na  vytváření  nových  pracovních míst a hmotnou
   podporu  rekvalifikace  nebo  školení nových zaměstnanců poskytuje Úřad
   práce.  Hmotná  podpora na vytváření nových pracovních míst nebo hmotná
   podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců se zaměstnavateli
   neposkytnou  po  dobu  3  let  ode  dne nabytí právní moci rozhodnutí o
   uložení  pokuty  za  umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)
   bodu 3.

   (6)  Dohoda  o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních
   míst musí obsahovat

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,

   c)   datum,   do   kterého   budou  místa  obsazena  dohodnutým  počtem
   zaměstnanců,

   d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

   e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

   f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

   g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

   h)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  hmotnou podporu nebo její poměrnou
   část,  pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
   mu  byla  jeho  zaviněním  poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
   náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,

   i)  závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě,
   že  mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci
   rozhodnutí  o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §
   5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,

   j) ujednání o vypovězení dohody.

   (7)  Dohoda  o  poskytnutí  hmotné  podpory  rekvalifikace nebo školení
   nových zaměstnanců obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b)  počet  zaměstnanců,  kteří  budou  zařazeni  do  rekvalifikace nebo
   školení,

   c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,

   d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,

   e)  datum,  do  kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován
   nebo školen,

   f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

   g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

   h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

   i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

   j)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  hmotnou podporu nebo její poměrnou
   část,  pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
   mu  byla  jeho  zaviněním  poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
   náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,

   k)  závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě,
   že  mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci
   rozhodnutí  o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle §
   5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,

   l) ujednání o vypovězení dohody.

   (8) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora
   rekvalifikace  nebo  školení  nových  zaměstnanců jsou účelově určeny a
   nemohou  být  použity  na  jiný  účel, než je uvedený v dohodě o jejich
   poskytnutí.

   (9)  Nedodržení  podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo
   nevrácení  hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
   kázně  a  bude  postihováno  odvodem za porušení rozpočtové kázně podle
   zvláštního právního předpisu.^46)

   (10)  Územní  oblastí  se rozumí území okresu,^11) v němž je investiční
   akce  umístěna,  nebo  spádová  oblast.  Do spádové oblasti patří kromě
   okresu,  v  němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území
   do  obce,  v  níž  je  umístěna  investiční akce, netrvá doba dojíždění
   prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu.

   (11)  Průměrná  míra  nezaměstnanosti  ve  spádové oblasti se pro účely
   poskytnutí  hmotné  podpory  použije  pouze  pro  zaměstnavatele, který
   vytvoří  více  než  1  000  nových  pracovních míst, a to v případě, že
   průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese,
   v němž je investiční akce umístěna.

   (12)  Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši
   hmotné  podpory  na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti
   na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími
   ukazateli,  okruh  osob, které mohou být umístěny na podpořených nových
   pracovních  místech,  a  formu  poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda
   nařízením.

   (13)  Zaměstnavateli,  kterému  byla  poskytnuta  hmotná  podpora podle
   odstavce  1,  nelze  po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem
   nebo  s  Úřadem  práce  poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní
   politiky  zaměstnanosti  na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná
   podpora.

   HLAVA IV

   DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI

   § 112

   Veřejně prospěšné práce

   (1)  Veřejně  prospěšnými  pracemi  se  rozumí  časově omezené pracovní
   příležitosti  spočívající  zejména  v  údržbě  veřejných  prostranství,
   úklidu  a  údržbě  veřejných  budov  a komunikací nebo jiných obdobných
   činnostech  ve  prospěch  obcí  nebo  ve  prospěch státních nebo jiných
   obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12
   po  sobě  jdoucích  kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu
   umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na
   základě  dohody  s  Úřadem  práce,  který  na  ně  může  zaměstnavateli
   poskytnout příspěvek.

   (2)   Příspěvek   lze  poskytnout  až  do  výše  skutečně  vynaložených
   prostředků  na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce,
   včetně  pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na  státní
   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na veřejné zdravotní pojištění,
   které  zaměstnavatel  za  sebe  odvedl  z  vyměřovacího  základu tohoto
   zaměstnance.

   § 113

   Společensky účelná pracovní místa

   (1)  Společensky  účelnými  pracovními  místy se rozumí pracovní místa,
   která  zaměstnavatel  zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem
   práce  a  obsazuje  je  uchazeči  o  zaměstnání,  kterým nelze zajistit
   pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem
   je  i  pracovní  místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o
   zaměstnání   za   účelem   výkonu  samostatné  výdělečné  činnosti.  Na
   společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.

   (2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je Úřad práce povinen
   vyžádat si vypracování odborného posudku.

   (3)  Výše  příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
   místa,  pokud  v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
   příspěvek  míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry
   nezaměstnanosti  v  České  republice,  může maximálně činit čtyřnásobek
   průměrné  mzdy  v  národním  hospodářství  za  první až třetí čtvrtletí
   předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst
   na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné
   pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.

   (4)  Výše  příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
   místa,  pokud  v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
   příspěvek  míra  nezaměstnanosti  v daném okrese dosahuje průměrné míry
   nezaměstnanosti  v  České republice nebo je vyšší, může maximálně činit
   šestinásobek  průměrné  mzdy  v národním hospodářství za první až třetí
   čtvrtletí  předchozího  kalendářního  roku  a  při  zřízení více než 10
   pracovních  míst  na  základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno
   společensky  účelné  pracovní  místo  činit  maximálně osminásobek této
   průměrné mzdy.

   (5)  Příspěvek  na  vyhrazení  jednoho  společensky účelného pracovního
   místa  může  být  poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy
   nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně
   pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku
   zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní  pojištění,  které
   zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
   Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

   (6)  Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa
   za  účelem  výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud
   osoba   samostatně   výdělečně  činná  přestane  vykonávat  samostatnou
   výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

   (7)  Výši  průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
   kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
   statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

   § 114

   Překlenovací příspěvek

   (1) Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout
   osobě  samostatně  výdělečně  činné,  která  přestala  být  uchazečem o
   zaměstnání  a  které  byl  poskytnut  příspěvek  podle  §  113 odst. 1.
   Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které
   vznikly  a  byly  uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek
   poskytnut.

   (2)  Překlenovací  příspěvek  se  poskytuje  nejdéle  na dobu 5 měsíců.
   Měsíční  výše  příspěvku  činí  nejvýše  0,25násobku  průměrné  mzdy  v
   národním  hospodářství  za  první  až třetí čtvrtletí kalendářního roku
   předcházejícího  kalendářnímu  roku,  ve  kterém byla uzavřena dohoda o
   překlenovacím  příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději
   do  30  kalendářních  dnů  ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1.
   Výši   průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předcházejícího
   kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
   statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

   (3)  Překlenovací  příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté
   období  a  je  splatný  do  30  kalendářních  dnů  od uzavření dohody o
   poskytnutí tohoto příspěvku.

   (4)  Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné
   poskytnout překlenovací příspěvek, se považují

   a)  nájemné  a  služby  s  ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou
   jednotku a služeb s ním spojených,

   b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

   c)  náklady  na  opravu  a  údržbu  objektu,  ve  kterém je provozována
   samostatná  výdělečná  činnost,  pokud  je  tento objekt ve vlastnictví
   osoby  samostatně  výdělečně  činné  a  náklady  souvisí s provozováním
   samostatné výdělečné činnosti.

   (5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty
   a  osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se
   daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

   § 115

   zrušen

   § 116

   Příspěvek na zapracování

   (1)  Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli
   na  základě  s  ním  uzavřené  dohody,  pokud  zaměstnavatel přijímá do
   pracovního  poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu
   práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).

   (2)  Příspěvek  se  poskytuje  na  základě  dohody  mezi Úřadem práce a
   zaměstnavatelem.  Příspěvek  lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců.
   Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává může činit
   maximálně polovinu minimální mzdy.

   § 117

   Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

   (1)  Příspěvek  při  přechodu  na  nový podnikatelský program může Úřad
   práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud
   zaměstnavatel  přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu
   nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní
   pracovní doby.^22)

   (2)  Příspěvek  lze  poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která
   zaměstnancům  přísluší  podle  pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze
   poskytovat  maximálně  po  dobu  6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho
   zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

   Poskytování příspěvků

   § 118

   (1)  O  poskytnutí  příspěvků  na  jednotlivé nástroje aktivní politiky
   zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek
   na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat

   a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,

   b) místo a předmět podnikání,

   c) druh příspěvku, o který se žádá.

   (2)  K  žádosti  o  příspěvek  na  jednotlivé nástroje aktivní politiky
   zaměstnanosti je nutné přiložit

   a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,

   b)  potvrzení  o  tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové
   nedoplatky   vedené  příslušným  finančním  nebo  celním  úřadem,  nemá
   nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo
   na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní
   politiku  zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení
   ve  splátkách  a  není  v  prodlení  se splácením splátek nebo povoleno
   posečkání  daně,  pokud  žadatel nedá souhlas k tomu, aby si tyto údaje
   zjistil  podle  § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí
   příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce,

   c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

   (3)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  může požadovat předložení i jiných
   dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.

   (4)  Místně  příslušná  pro  uzavření dohody a poskytování příspěvku na
   zřízení  (§  113  odst.  1  věta  druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5)
   společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v
   jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky
   účelné pracovní místo umístěn.

   (5)  Příspěvky  podle  §  112  až  114,  116 nebo 117 se zaměstnavateli
   neposkytnou  po  dobu  3  let  ode  dne nabytí právní moci rozhodnutí o
   uložení  pokuty  za  umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)
   bodu 3.

   § 119

   (1)  O  poskytnutí  příspěvku  v  rámci  aktivní politiky zaměstnanosti
   uzavírá  Úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými
   osobami  a  dalšími  subjekty  podle  zvláštních  právních  předpisů^6)
   písemnou dohodu.

   (2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b) účel poskytnutí příspěvku,

   c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

   d) výši a termín poskytnutí příspěvku,

   e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

   f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

   g)  závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu
   jeho  zaviněním  byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce,
   než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,

   h)  závazek  zaměstnavatele  neprodleně vrátit příspěvek podle § 112 až
   114,  116  nebo  117  v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců
   přede  dnem  nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění
   výkonu  nelegální  práce  podle  §  5 písm. e) bodu 3, lhůtu a podmínky
   vrácení příspěvku,

   i) ujednání o vypovězení dohody.

   (3)  V  závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v
   rámci  aktivní  politiky  zaměstnanosti  lze  v  dohodě sjednat i další
   ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

   (4)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
   příspěvku,   jejichž  nesplnění  není  porušením  rozpočtové  kázně,  a
   podmínky,  jejichž  nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního
   právního předpisu^46).

   (5)  Nevrácení  příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
   kázně^46).

   (6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo
   prováděcím právním předpisem.

   HLAVA V

   SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

   § 119a

   (1)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  může  zprostředkovávat  zaměstnání
   uchazečům   o  zaměstnání  prostřednictvím  agentury  práce  (dále  jen
   „sdílené zprostředkování zaměstnání“).

   (2)  Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu
   práce  zařadit  uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního
   plánu (§ 33 odst. 2) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru
   uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce.

   (3)   O  sdíleném  zprostředkování  zaměstnání  uzavírá  Úřad  práce  s
   agenturou  práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce
   poskytnout příspěvek

   a)  na  sdílené  zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého
   uchazeče  o  zaměstnání,  kterému  bude agentura práce zprostředkovávat
   zaměstnání,

   b)  za  umístění  uchazeče  o  zaměstnání  do pracovního poměru na dobu
   neurčitou ve výši 1 250 Kč a

   c)  za  setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na
   dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.

   (4)  Za  zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce
   přijme  do  pracovněprávního  vztahu  uchazeče  o  zaměstnání,  kterému
   zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.

   (5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje

   a) identifikační údaje účastníků dohody,

   b)   počet   uchazečů   o   zaměstnání,  kterým  bude  agenturou  práce
   zprostředkováváno zaměstnání,

   c)  dobu,  po  kterou  bude  agentura práce zprostředkovávat zaměstnání
   uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců,

   d)  počet  uchazečů  o  zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje
   zaměstnání v době sjednané podle písmene c),

   e)  závazek  agentury  práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve
   sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání,

   f)  závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu
   práce o tom, že uchazeč o zaměstnání

   1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo
   k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání,

   2. odmítl zprostředkované zaměstnání,

   3.  bude  přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do
   zaměstnání,

   g)  způsob  ověření  zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu
   práce,

   h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut,

   i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku,

   j)  závazek  agentury  práce  vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
   pokud  agentura  práce  nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d),
   nebo  pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve
   vyšší  částce, než náležel, lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto
   příspěvku a

   k) ujednání o vypovězení dohody.

   (6)  V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3 lze
   v  dohodě  sjednat  i  další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
   Součástí  dohody  je  jmenný  seznam  uchazečů  o zaměstnání, kterým je
   agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání.

   (7)  Nevrácení  příspěvku  ve  stanovené  lhůtě je porušením rozpočtové
   kázně^46).

   (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

   a)  způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o
   spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce,

   b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 3 a

   c)  způsob  výběru  agentury  práce,  se  kterou bude uzavřena dohoda o
   sdíleném zprostředkování zaměstnání.

   HLAVA VI

   CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI

   § 120

   (1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v
   oblasti   zaměstnanosti   mohou  být  řešeny  prostřednictvím  cílených
   programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů
   financovaných  v  rámci  Strukturálních  fondů  Evropské unie a dalších
   programů Evropské unie.

   (2)  Cíleným  programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení
   možnosti  fyzických  osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce;
   součástí   programu   je   stanovení  podmínek  pro  jeho  provádění  a
   harmonogram  čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje
   vláda  České  republiky  a  programy  obecního,  okresního  a krajského
   charakteru ministerstvo.

   (3)  Cíleným  programem je i program na podporu obnovy nebo technického
   zhodnocení  hmotného  investičního  majetku,  který slouží k pracovnímu
   uplatnění  osob  se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může
   být  zaměstnavatelům  zaměstnávajícím  více než 50 % osob se zdravotním
   postižením  poskytnut  příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto
   majetku.

   (4)  Při  plnění  cílených  programů  může Úřad práce spolupracovat i s
   jinými  subjekty  nebo  je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat
   prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody
   o  zajišťování  cíleného  programu  je i ujednání o příspěvku právnické
   nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.

   ČÁST ŠESTÁ

   VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE

   § 121

   Základní podmínky

   (1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba

   a) mladší 15 let, nebo

   b)  starší  15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to
   až do doby jejího ukončení.

   (2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní
   činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu,
   která  má  tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen "provozovatel
   činnosti"),  jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro
   něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti
   na  výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní,
   morální nebo společenský rozvoj.^57)

   (3) Za činnost dítěte se nepovažuje

   a)  zájmová  kulturní  činnost  v  amatérských  souborech  a základních
   uměleckých školách,

   b)  vystupování  na  uměleckých  a kulturních akcích pořádaných školou,
   školským  zařízením  nebo  ústavem  sociální  péče  nebo  na akcích, na
   kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně
   podílí,

   c)  činnost  konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských
   zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,

   d)  účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti
   za odměnu, nebo

   e)   činnost   konaná  v  rámci  mimoškolní  výchovy  a  při  ostatních
   nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.

   (4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit

   a)  soustavný  dohled  způsobilou  osobou  v době dohodnuté pro činnost
   dítěte,  případně  i  při  dopravě  na  ni, pokud ho nevykonává zákonný
   zástupce,

   b)  vhodné  podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě
   vykonávat.

   (5)  Na  činnost  dítěte  se  vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce;
   ustanovení  §  103  až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění
   dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a) se použijí
   přiměřeně.

   § 122

   Povolování výkonu činnosti dítěte

   (1)  O  povolení výkonu činnosti dítěte (dále jen „povolení“) rozhoduje
   krajská  pobočka Úřadu práce na základě písemné žádosti podané zákonným
   zástupcem  dítěte  nebo  jinou  osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do
   jejíž  péče  bylo  dítě  svěřeno  rozhodnutím  soudu (dále jen "zákonný
   zástupce").  Žádost  se  podává u krajské pobočky Úřadu práce příslušné
   podle  trvalého  pobytu  dítěte,  a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle
   místa, kde se zdržuje.

   (2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost

   a)  uměleckou  a  kulturní  vytváření  autorských  děl  nebo  provádění
   uměleckých  výkonů  podle  zvláštního právního předpisu^58) a provádění
   úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,

   b)  reklamní  provádění úkonů v reklamě^59) a propagaci výrobků, služeb
   nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,

   c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.

   (3) Žádost o povolení musí obsahovat

   a) identifikační údaje dítěte,

   b)  identifikační  údaje  zákonného  zástupce  dítěte; pokud se jedná o
   cizince,  který  nemá  na území České republiky bydliště, rovněž místo,
   kde se na území České republiky zdržuje,

   c)  písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě
   s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,

   d)  lékařský posudek poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické
   lékařství  pro  děti  a  dorost  o  tom,  že  činnost, kterou bude dítě
   vykonávat  a  doba  jejího  konání, vzhledem k časovému vymezení jejího
   výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a že dítě je ze zdravotního
   hlediska  způsobilé  tuto  činnost  vykonávat.  Lékařský posudek v době
   vydání  povolení nesmí být starší než 3 měsíce. Posudek vydává lékař na
   základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Podkladem pro vydání posudku
   jsou údaje zpracované provozovatelem činnosti v rozsahu písmene e),

   e)  druh  činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a
   charakteristiku  pracovních  podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě
   činnost  vykonávat,  a  bude-li vykonávat více druhů takových činností,
   uvádějí se u každého z druhů těchto činností,

   f) identifikační údaje provozovatele činnosti,

   g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat.

   (4)  Provozovatel  činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně
   náhrady  škody  na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti,
   sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.

   (5)   Náhrada  škody  způsobené  dítětem  provozovateli  činnosti  nebo
   provozovatelem  činnosti  dítěti  se  řídí  občanským  zákoníkem.  Výše
   náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout
   v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství
   za   první   až   třetí  čtvrtletí  kalendářního  roku  předcházejícího
   kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první
   až   třetí   čtvrtletí   předcházejícího   kalendářního   roku  vyhlásí
   ministerstvo  na  základě  údajů  Českého  statistického úřadu sdělením
   uveřejněným ve Sbírce zákonů. Povinnost provozovatele činnosti nahradit
   škodu  je  však  dána  i  v  případě, kdy provozovatel činnosti dodržel
   povinnosti  vyplývající  z  právních předpisů k zajištění bezpečnosti a
   ochrany zdraví při práci.

   (6)  V  řízení  o  povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení
   také provozovatel činnosti.

   (7)  Povolení  vydává  krajská  pobočka Úřadu práce. V povolení krajská
   pobočka  Úřadu  práce  stanoví  rozsah  a  podmínky  pro výkon činnosti
   upravující  rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu
   činnosti,  způsob  zajištění  ochrany  zdraví a bezpečnosti a minimální
   požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.

   (8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě
   jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí krajské pobočky
   Úřadu práce o povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba
   považována  podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost
   u více provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u
   každého provozovatele.

   (9)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  si  může  vyžádat vyjádření orgánu
   sociálně-právní ochrany dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by
   bránily  dítěti  ve  výkonu  činnosti,  nebo  zda není činnost pro dítě
   vhodná.

   § 123

   Obsah a časové vymezení povolení

   (1)  Dítě  může  činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení
   vydaného pro určité dítě a určitou činnost, a to nejdéle

   a)  2  hodiny  denně  u  dítěte,  které  ještě  neplní  povinnou školní
   docházku,   přičemž  celková  délka  výkonu  činnosti  za  týden  nesmí
   přesáhnout 10 hodin,

   b)  2  hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou
   během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky, přičemž denní
   doba výkonu činnosti nesmí přesáhnout 7 hodin,

   c)  7  hodin  denně pro činnost vykonávanou v období školních prázdnin,
   přičemž  celková  délka  výkonu  činnosti  za týden nesmí přesáhnout 35
   hodin týdně.

   Za  dobu  výkonu  činnosti  se považuje i doba potřebná pro přípravu na
   výkon činnosti v místě výkonu činnosti.

   (2)  Doba  odpočinku  musí  být  stanovena v rozsahu nejméně dvakrát 15
   minut  a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a
   půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti
   nezapočítává.

   (3)  Vykonává-li  dítě  činnost  pro  více provozovatelů činnosti, doby
   těchto  činností  se  sčítají;  jejich  součet  nesmí být vyšší, než je
   uvedeno v odstavci 1.

   (4)  Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u
   dítěte,  které  plní  povinnou školní docházku, není následující den po
   dnu,  kdy  končí  tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti
   zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.

   (5)  Dítě  musí  mít  po  skončení  výkonu  denní  činnosti nepřetržitý
   odpočinek  nejméně  v  délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5
   jdoucích   kalendářních   dnů,   nesmí   vykonávat  činnost  nejméně  v
   následujících  2  po  sobě  jdoucích  kalendářních dnech. V kalendářním
   týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.

   (6)  Úřad  práce  může  na  základě  písemné žádosti zákonného zástupce
   dítěte  před  uplynutím  platnosti povolení prodloužit jeho platnost na
   dobu  nezbytně  nutnou  k  dokončení činnosti dítěte, nejdéle na dobu 2
   měsíců.  Při rozhodování o prodloužení povolení vychází krajská pobočka
   Úřadu  práce  z  údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných
   zákonným zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení.

   (7)  O  povolení  je  možno  žádat  opakovaně.  Byla-li žádost o vydání
   povolení  zamítnuta  s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání
   povolení  výkonu  téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu
   nejdříve  po  uplynutí  3  měsíců  ode  dne,  kterým nabylo právní moci
   rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.

   (8)  Krajská  pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti
   dítěte   nebo  rozhodnutí  o  nepovolení  výkonu  činnosti  dítěte  bez
   zbytečného  odkladu  doručí  také  příslušnému  oblastnímu inspektorátu
   práce.

   (9)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak, vydaným povolením zůstávají
   nedotčeny  obsah  a  forma  smluv, které se sjednávají podle zvláštních
   právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.

   (10)  Krajská  pobočka  Úřadu  práce  vede evidenci povolení vydaných k
   činnosti  dítěte. Evidence obsahuje údaje uvedené v žádosti o povolení.
   Údaje z evidence jsou určeny výhradně pro účely vydání povolení.

   § 124

   Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte

   (1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že

   a) dítě vykonává činnost bez povolení,

   b)  provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti
   stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo

   c)  podle  lékařského  posudku  vydaného  v době po vydání rozhodnutí o
   povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.

   (2) Výkon činnosti je Úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co
   se  o  skutečnostech  uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením
   sděleným  zákonnému  zástupci  dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne
   sdělení  tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte
   ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.

   (3)  Při  důvodném  podezření,  že  u  dítěte došlo ke ztrátě zdravotní
   způsobilosti  k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím
   dítěti  výkon  činnosti,  je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař,
   oblastní  inspektorát  práce  a  orgán  sociálně-právní  ochrany dítěte
   povinen sdělit tyto skutečnosti příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

   (4)  Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může Úřad práce učinit písemně
   nebo  ústně.  Bylo-li  prohlášení  učiněno ústně, je Úřad práce povinen
   provést  o  tomto  ústním  prohlášení  zápis,  a  to  téhož  dne, kdy k
   prohlášení  došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá Úřad práce na
   místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení
   obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.

   (5)   Krajská   pobočka   Úřadu  práce  je  povinna  nejpozději  do  15
   kalendářních  dnů  ode  dne sdělení písemného nebo ústního prohlášení o
   zákazu  činnosti  dítěte  vydat  rozhodnutí  o  zákazu  výkonu činnosti
   dítěte.

   ČÁST SEDMÁ

   KONTROLNÍ ČINNOST

   § 125

   Kontrolní   činnost  na  úseku  zaměstnanosti  vykonávají  Státní  úřad
   inspekce  práce,  oblastní inspektoráty práce, v rozsahu stanoveném v §
   126  odst.  4  i  celní  úřady  a  v rozsahu uvedeném v § 127 generální
   ředitelství Úřadu práce a krajské pobočky Úřadu práce (dále jen "orgány
   kontroly").

   § 126

   (1)  Státní  úřad  inspekce  práce  nebo  oblastní  inspektoráty  práce
   kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u

   a) zaměstnavatelů,

   b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto
   zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,

   c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,

   (dále jen "kontrolovaná osoba").

   (2)  Pro  účely  tohoto  zákona  se za pracovněprávní předpisy považují
   právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců
   při platební neschopnosti zaměstnavatele^62).

   (3)  Státní  úřad  inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce jsou
   oprávněny  kontrolovat,  zda  a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje
   práci   svým   zaměstnancům,  na  které  je  zaměstnavateli  poskytován
   příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §
   78 a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce
   pracoviště  zaměstnavatele.  Za  tím  účelem  jsou Státní úřad inspekce
   práce nebo oblastní inspektoráty práce oprávněny vstupovat se souhlasem
   zaměstnance do míst výkonu práce.

   (4)  Oprávnění  kontrolovat,  zda cizinec vykonává práci pro právnickou
   nebo  fyzickou  osobu  na  základě  pracovněprávního  vztahu  nebo jiné
   smlouvy  a  zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání,
   zelenou   kartou  nebo  modrou  kartou,  jsou-li  podle  tohoto  zákona
   vyžadovány,  mají  rovněž  celní  úřady.  Celní  úřady  jsou  oprávněny
   kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé plní oznamovací povinnosti podle §
   87  a  88.  Pro  účely  kontroly  podle  věty  první  a druhé poskytuje
   ministerstvo   způsobem   umožňujícím  dálkový  přístup  celním  úřadům
   informaci o povoleních k zaměstnání vydaných Úřadem práce a o písemných
   informacích  týkajících  se  cizinců,  občanů  Evropské  unie  a jejich
   rodinných  příslušníků  (§  3  odst.  2) a rodinných příslušníků občanů
   České  republiky  uvedených v § 3 odst. 3,občanů Evropské unie a jejich
   rodinných  příslušníků  (§  3  odst.  2) a rodinných příslušníků občanů
   České  republiky  uvedených  v § 3 odst. 3, a to v rozsahu uvedeném v §
   87,  88  a  § 92 odst. 3. Celní úřad informuje o provedených kontrolách
   příslušný  oblastní  inspektorát práce, a v případě zjištění nedostatků
   předává  tomuto oblastnímu inspektorátu podklady pro zahájení správního
   řízení o uložení pokuty.

   (5)  Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108
   odst.  2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s
   udělenou  akreditací,  má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
   Postup   při   provádění   této  kontroly  se  řídí  zvláštním  právním
   předpisem^63).

   (6)   Kontrolní  oprávnění  jiných  orgánů  podle  zvláštních  právních
   předpisů tím nejsou dotčena.

   § 127

   (1) Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje

   a)  plnění  dohod  o  poskytnutí  hmotné  podpory  na  vytváření nových
   pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),

   b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).

   (2)   Krajská   pobočka  Úřadu  práce  je  oprávněna  kontrolovat  výši
   průměrného  měsíčního  čistého  výdělku,  a  to v rozsahu potřebném pro
   stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

   § 128

   Pro  účely  kontrolní  činnosti  se  za  zaměstnavatele  považuje  také
   právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba,  která podniká podle zvláštních
   právních předpisů,^16) i když nikoho nezaměstnává.

   § 129

   Postup  při  provádění  kontroly  podle tohoto zákona se řídí zvláštním
   právním  předpisem,^63) pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro kontrolu
   dodržování  podmínek  čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto
   zákona  a  pro  uplatňování  sankcí při porušení rozpočtové kázně platí
   zvláštní právní předpisy.^64)

   § 130

   Zaměstnanci  orgánu kontroly, vyjma zaměstnanců Státního úřadu inspekce
   práce  a celního úřadu, kteří plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují
   své  oprávnění  k  této  činnosti  služebním  průkazem,  jehož  vzor  a
   náležitosti   stanoví   ministerstvo   prováděcím   právním  předpisem.
   Zaměstnanci  Státního úřadu inspekce práce a celního úřadu se prokazují
   služebním  průkazem  podle  zvláštního  právního předpisu.^65) Služební
   průkaz vydává a odnímá generální ředitelství Úřadu práce.

   § 131

   Zaměstnanci  orgánů  kontroly  jsou  oprávněni  vstupovat na pracoviště
   kontrolovaných  osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení
   potřebných  dokladů,  podání  úplných  zpráv, informací a vysvětlení ve
   lhůtách   k   tomu   určených,  dále  jsou  oprávněni  vyžadovat  účast
   kontrolovaných   osob   při  projednávání  výsledků  kontroly  a  další
   součinnost  potřebnou  k  vytvoření  podmínek  k  nerušenému a rychlému
   provedení  kontroly.  Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení
   kontroly   a   poskytovat   zaměstnancům   orgánů   kontroly  potřebnou
   součinnost.

   § 132

   (1)  Zaměstnanci  orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti
   vyžadovat   od   fyzických   osob,   které  se  zdržují  na  pracovišti
   kontrolované  osoby  a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a
   nejde-li  o  manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání,
   že  tuto  práci  vykonávají  na základě pracovněprávního vztahu nebo na
   základě   jiné   smlouvy.  U  cizinců  jsou  dále  oprávněni  vyžadovat
   předložení  povolení  k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a
   povolení  k  pobytu,  zelenou  kartu  nebo modrou kartu, pokud ji zákon
   vyžaduje.

   (2) Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další
   skutečnosti uvedené v odstavci 1.

   (3)  Za  nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 2 může kontrolní orgán
   uložit  pořádkovou  pokutu  až  do  výše  10  000 Kč, a to i opakovaně,
   nejvýše však do částky 100 000 Kč.

   § 133

   Pracovištěm  kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
   určená  a  obvyklá  pro  výkon  činnosti kontrolované osoby. Za činnost
   kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb
   a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů.

   § 134

   Zjistí-li  orgán  kontroly  porušení  povinností, jejichž dodržování je
   oprávněn  kontrolovat,  je  zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu
   provádí,  povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných
   nedostatků  ve  lhůtách  jím  k tomu určených a podání písemné zprávy o
   přijatých opatřeních.

   § 135

   Orgán  kontroly  může  v  odůvodněných  případech  vyzvat kontrolovanou
   osobu,  aby  se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila
   doklady  potřebné  k  provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna
   této  výzvy  uposlechnout,  pokud  neprokáže  vážnou překážku, která jí
   brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.

   § 136

   Právnická  nebo  fyzická  osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie
   dokladů  prokazujících  existenci  pracovněprávního  vztahu  a dokladů,
   které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3.

   § 137

   Provádí-li  orgán  kontroly  kontrolu na základě písemného podnětu nebo
   podnětu  učiněného  ústně  do  protokolu, informuje písemně o způsobu a
   výsledcích  kontroly  toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o
   podnět  ke  kontrole  z  důvodu  diskriminace,  má  v  podnětu označená
   diskriminovaná  fyzická  osoba  právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke
   skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.

   § 138

   V  zařízeních  ozbrojených  sil  a  ozbrojených  bezpečnostních sborů v
   působnosti   Ministerstva  obrany,  Ministerstva  vnitra,  Ministerstva
   spravedlnosti   a   Ministerstva   financí,   v   zařízeních  Národního
   bezpečnostního  úřadu  a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem
   kontroly  mohlo  dojít  k  ohrožení  utajovaných  informací,  může  být
   kontrola  prováděna  jen  se  souhlasem  příslušného  ministerstva  a v
   zařízeních  Národního  bezpečnostního  úřadu  a Bezpečnostní informační
   služby jen se souhlasem jejich ředitele.

   Správní delikty

   § 139

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a)  poruší  zákaz  diskriminace  nebo  nezajistí  rovné zacházení podle
   tohoto zákona,

   b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,

   c) vykonává nelegální práci,

   d) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, nebo

   e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87,

   f) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

   (2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

   a)  v  rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
   postižením  nebo  evidenci  pracovních  míst  vyhrazených  pro osoby se
   zdravotním postižením,

   b)  nesplní  povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
   povinného podílu stanovenou v § 81,

   c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
   pro  účely  zákona  č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
   neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo

   d)  nesplní  oznamovací  povinnost  podle  tohoto  zákona  nebo  nevede
   evidenci v tomto zákoně stanovenou.

   (3) Za přestupek

   a)  podle  odstavce  1  písm.  a)  a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze
   uložit pokutu do 1 000 000 Kč,

   b) podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,

   c)  podle  odstavce  1  písm.  c),  e) a odstavce 2 písm. d) lze uložit
   pokutu do 100 000 Kč,

   d) podle odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

   e) podle odstavce 1 písm. d) a f lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

   § 140

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu
   dopustí tím, že

   a)  poruší  zákaz  diskriminace  nebo  nezajistí  rovné zacházení podle
   tohoto zákona,

   b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při
   zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy,

   c) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, nebo

   d)  nesplní  oznamovací  povinnost  podle  tohoto  zákona  nebo  nevede
   evidenci v tomto zákoně stanovenou,

   e) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

   (2)  Právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická osoba se dále dopustí
   správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel

   a)  v  rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
   postižením  nebo  evidenci  pracovních  míst  vyhrazených  pro osoby se
   zdravotním postižením,

   b)  nesplní  povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
   povinného podílu stanovenou v § 81, nebo

   c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
   pro  účely  zákona  č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
   neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.

   (3)  Poskytovatel  zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím,
   že  neprovede  vyšetření  zdravotního  stavu  podle § 9 odst. 1 nebo je
   neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.

   (4) Za správní delikt se uloží pokuta do

   a)  1  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
   podle odstavce 2 písm. a) a b),

   b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

   c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),

   d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

   e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,

   f)  10  000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a
   e), nejméně však ve výši 250 000 Kč.

   § 141

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán. Při určení výše pokuty za přestupek
   podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1
   písm.  e) se přihlédne i k výši částek, které je právnická nebo fyzická
   osoba povinna uhradit podle § 141b odst. 1 písm. b).

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní  delikty  podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají
   Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.

   (5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

   (6)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^8)  nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   Odpovědnost zaměstnavatele a dalších právnických nebo fyzických osob

   § 141a

   (1)  Za úhradu pokuty uložené za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f)
   nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e) ručí právnická nebo
   fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci
   výkon  nelegální  práce  podle  §  5  písm. e) bodu 3, poskytla v rámci
   obchodního  vztahu  plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím
   jiné  osoby;  stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě,
   pokud  o  nelegální  práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto osoby věděly,
   nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.

   (2) O tom, zda ručení podle odstavce 1 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá
   Úřad  práce  rozhodnutí.  Správní  řízení  podle věty první lze zahájit
   nejpozději  do  90  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení
   pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt
   podle § 140 odst. 1 písm. e).

   § 141b

   (1)  Právnická  osoba,  které byla pravomocně uložena pokuta za správní
   delikt  podle  §  140  odst. 1 písm. e), nebo fyzická osoba, které byla
   pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f), je
   povinna uhradit

   a)  cizinci,  který  vykonal  práci  podle § 5 písm. e) bodu 3, dlužnou
   odměnu,

   b) částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši

   1. pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále^90),

   2. pojistného na sociální zabezpečení včetně penále^21), které by jinak
   byla povinna odvést podle jiných právních předpisů, a

   c) náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to
   i  do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez
   státního   občanství,  do  státu  jeho  posledního  trvalého  bydliště,
   popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.

   (2) Má se za to, že dlužná odměna podle odstavce 1 písm. a) přísluší ve
   výši  základní  měsíční  sazby minimální mzdy^91) za každý měsíc trvání
   výkonu  nelegální  práce  podle  §  5  písm. e) bodu 3. Má se za to, že
   cizinec vykonával práci 3 měsíce.

   (3) Za splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) ručí právnická
   nebo  fyzická  osoba,  které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila
   cizinci  výkon  nelegální  práce  podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v
   rámci   obchodního   vztahu   plnění   jako   subdodavatel  přímo  nebo
   prostřednictvím  jiné  osoby;  stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká
   pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto
   osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.

   (4) O tom, zda ručení podle odstavce 3 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá
   Úřad  práce  rozhodnutí.  Správní  řízení  podle věty první lze zahájit
   nejpozději  do  90  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení
   pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt
   podle § 140 odst. 1 písm. e).

   ČÁST OSMÁ

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   HLAVA I

   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

   § 142

   Na  správní řízení vedená podle části druhé tohoto zákona se nevztahuje
   § 79 odst. 5 správního řádu^67), s výjimkou správních řízení o odejmutí
   povolení  ke  zprostředkování zaměstnání, zahájených podle § 63 odst. 2
   písm. a) až e).

   § 143

   Odvolání  proti rozhodnutí Úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o
   zaměstnání  (§  30),  o  zastavení  výplaty podpory v nezaměstnanosti a
   podpory  při  rekvalifikaci  (§  44),  o snížení nebo zastavení výplaty
   podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při  rekvalifikaci  (§  55), o
   odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání
   povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5)
   nemá odkladný účinek.

   § 144

   Pro  počítání  času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání
   času  stanovená  ve  zvláštním  právním předpise.^68) V případě, že pro
   splnění  podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé
   dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.

   § 145

   Záměr  zaměstnávat  cizince  na  více  místech  výkonu práce projedná a
   povolení  k  zaměstnání  pro  více míst výkonu práce vydá Úřad práce po
   vyjádření  krajské  pobočky Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být
   zaměstnání vykonáváno.

   § 146

   (1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí
   a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je
   poskytovateli  do  15.  února  následujícího roku, s výjimkou příspěvků
   poskytovaných  zpětně  na  základě  předložených vyúčtovaných nákladů a
   příspěvku  podle  §  78  odst.  1.  Příspěvky, které nejsou poskytovány
   zpětně,  nemusí  být  vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být
   čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.

   (2)  Nevyčerpanou  část  příspěvku  je  příjemce  povinen poskytovateli
   neprodleně   vrátit;  nesplnění  této  povinnosti  ve  lhůtě  stanovené
   poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.^46)

   § 147

   Na  zaměstnávání  příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a
   zaměstnanců  obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení
   §  80 a 81; povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad
   a   obvodní   báňské  úřady,^70)  pokud  jde  o  zaměstnávání  báňských
   inspektorů.  Ustanovení  §  80  a  81  se  nevztahují  na poskytovatele
   zdravotnické   záchranné   služby,   pokud  jde  o  zaměstnávání  členů
   výjezdových skupin.

   § 147a

   (1)  Zaměstnanci  státu  zařazení  k  výkonu  práce  v Úřadu práce jsou
   povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili
   při  plnění  pracovních  povinností  nebo  v  souvislosti  s  ním. Tato
   povinnost  trvá  i  po  skončení  pracovněprávního  vztahu.  Povinnosti
   mlčenlivosti  je  může  zbavit  ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají,
   nebo ve veřejném zájmu generální ředitel Úřadu práce. Tímto ustanovením
   není  dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným
   podle zvláštních právních předpisů^71a).

   (2)  Ustanovení  odstavce  1  se  vztahuje  rovněž na zaměstnance státu
   zařazené  k  výkonu  práce  v  celních  úřadech  nebo  ve Státním úřadu
   inspekce  práce“  a  na  konci  textu  odstavce se doplňují slova „nebo
   generální  inspektor  Státního  úřadu  inspekce práce, kteří vykonávají
   kontrolu podle tohoto zákona, s tím, že povinnosti mlčenlivosti je může
   ve veřejném zájmu zbavit vedoucí příslušného celního úřadu.

   § 147b

   Státní  orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
   osoby  sdělují  na  výzvu  Úřadu  práce  bezodkladně  a bezplatně údaje
   rozhodné  pro  zařazení  a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pro
   nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její
   výši  nebo  výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky
   zaměstnanosti,  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání osob se zdravotním
   postižením,  pro  povolení  k  zaměstnání  cizince, pro výkon umělecké,
   kulturní,  sportovní  nebo  reklamní  činnosti  dítěte  a pro kontrolní
   činnost; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   § 147c

   (1)   Ministerstvo   vnitra  nebo  Policie  České  republiky  poskytuje
   ministerstvu   a   Úřadu   práce  pro  výkon  státní  správy  na  úseku
   zaměstnanosti

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

   d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
   přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
   uvedených v písmenech b) a c).

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

   a) příjmení,

   b) jméno, popřípadě jména,

   c) adresa místa pobytu,

   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
   rozhodnutí,

   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

   a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
   příjmení,

   b) datum narození,

   c) pohlaví a jeho změna,

   d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
   stát, na jehož území k narození došlo,

   e) rodné číslo a jeho změny,

   f) státní občanství,

   g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého pobytu,

   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,

   i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

   j)  rodné  číslo  otce,  matky,  popřípadě jiného zákonného zástupce; v
   případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
   jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

   k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

   l)  rodné  číslo  manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
   rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
   narození,

   m) rodné číslo dítěte,

   n)  u  osvojení  dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
   dítěte,  původní  a  nové  rodné  číslo  dítěte, datum a místo narození
   dítěte,  rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
   osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

   o)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

   p)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) pohlaví a jeho změna,

   d) místo a stát narození,

   e) rodné číslo a jeho změny,

   f) státní občanství,

   g) druh a adresa místa pobytu,

   h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

   i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

   j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

   k)  správní  vyhoštění  a  doba,  po kterou není umožněn vstup na území
   České republiky,

   l)  rodinný  stav,  datum  a  místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
   příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

   m)  jméno,  popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
   jeho  rodné  číslo;  v  případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
   narození,

   n)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
   zákonného  zástupce,  pokud  jsou  cizinci,  a  jejich  rodné  číslo; v
   případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
   jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

   o)  vyhoštění  a  doba,  po  kterou  není  umožněn vstup na území České
   republiky,

   p)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

   q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

   r)  u  osvojení  dítěte,  které  je  cizincem,  původní  a  nové jméno,
   popřípadě  jména,  příjmení  dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,
   datum  a  místo  narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
   dítěte,

   s) jméno, popřípadě jména, a příjmení

   1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,

   2.   nezletilého   cizince,   který  byl  cizinci,  nebo  jeho  manželu
   rozhodnutím  příslušného  orgánu  svěřen do náhradní rodinné péče, nebo
   který  byl  cizincem  nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem
   nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,

   3.  osamělého  cizince  staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
   který  se  o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
   sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,

   4.  cizince,  který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
   sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

   5.  rodiče  nezletilého  cizince  a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,
   kteří  nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a
   datum narození,

   t) údaje o zaměstnavateli a pracovním místě držitele modré karty.

   (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b) den, měsíc a rok narození,

   c)  místo  narození;  u  fyzické  osoby  narozené v cizině místo a stát
   narození,

   d) rodné číslo a jeho změny.

   (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
   ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

   § 147d

   (1)  Údaje  z  evidencí  podle  §  6  odst.  1  písm.  g) jsou vedeny v
   informačním  systému  v  oblasti  státní  politiky zaměstnanosti, jehož
   správcem je ministerstvo.

   (2)  Úřad  práce  je  povinen  zajistit uchování všech údajů jednotného
   informačního  systému  v  oblasti  státní politiky zaměstnanosti, které
   byly  získány  na  základě  zpracování  údajů podle odstavce 1, jakož i
   všech  dokumentů  a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních
   řízení  o  podporách  a  dokumentů  a  spisů  o  příspěvcích po dobu 15
   kalendářních  let  následujících  po  kalendářním  roce, v němž došlo k
   pravomocnému  ukončení tohoto správního řízení nebo k poslednímu zápisu
   údajů do informačního systému.

   (3)  Všechny  údaje, které jsou uvedeny v informačním systému v oblasti
   státní  politiky  zaměstnanosti,  jsou součástí jednotného informačního
   systému práce a sociálních věcí^89).

   HLAVA II

   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   § 148

   Přechodná ustanovení

   (1)  Nárok  na  hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto
   zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc
   ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí
   účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené
   tímto zákonem.

   (2)  Výše  hmotného  zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  se  stanoví  nově  od splátky podpory v nezaměstnanosti
   náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (3)  Uchazeči  o  zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona   poskytováno  hmotné  zabezpečení  uchazečů  o  zaměstnání,  se
   posuzuje  běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se
   upraví  podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení
   podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

   (4)  Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a
   zaměstnancem,  sjednané  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
   posuzují podle dosavadních předpisů.

   (5)  Povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  vydané  právnické  nebo
   fyzické  osobě  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po
   dobu,  na  kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  může  tato  právnická  nebo fyzická osoba na
   základě   tohoto   povolení   zprostředkovávat   zaměstnání   i  formou
   zaměstnávání  fyzických  osob  za  účelem  jejich dočasného přidělení k
   výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.

   (6)   Právnická   nebo  fyzická  osoba  je  povinna  vztahy  vzniklé  v
   souvislosti  s  dočasným  přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k
   jiné   právnické   nebo  fyzické  osobě  upravit  podle  tohoto  zákona
   nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (7)  Fyzické  osoby,  které  byly rozhodnutím okresní správy sociálního
   zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu
   platnosti  tohoto  rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu 3 let ode dne
   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona,   považují   za  osoby  zdravotně
   znevýhodněné podle tohoto zákona.

   (8)  Fyzické  osoby,  které  byly rozhodnutím okresní správy sociálního
   zabezpečení  uznány  za  osoby se změněnou pracovní schopností s těžším
   zdravotním   postižením   a  nejsou  podle  posudku  orgánu  sociálního
   zabezpečení  uznány  plně  invalidními,  se  po  dobu  platnosti tohoto
   rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu  3  let ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle
   tohoto zákona.

   (9)  Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou
   pracovní  schopností  podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
   ve  znění  zákona  č.  305/1991  Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.
   155/2000  Sb. a zákona č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními
   právními předpisy.

   (10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe
   absolventům  středních  a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání
   kvalifikace  mladistvým  pracovníkům,  uzavřené  podle  §  6a zákona č.
   9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti orgánů České republiky na
   úseku  zaměstnanosti,  ve  znění  zákona  č.  272/1992  Sb., které byly
   uzavřeny  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
   dosavadních předpisů.

   (11)  Pohledávky,  které  vznikly  státu  podle zákona č. 1/1991 Sb., o
   zaměstnanosti,  ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o
   zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
   zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým
   osobám,  které  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zanikly bez
   právního  nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále
   se neevidují.

   (12)  Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb.,
   o  zaměstnanosti,  ve  znění  zákona  č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve
   kterém  nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v
   roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.

   (13)  Práva  a  povinnosti  vzniklé  na  základě dohod sjednaných podle
   zákona  č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a
   zákona  č.  9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti  orgánů České
   republiky  na  úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  posuzují podle dosavadních
   právních předpisů.

   (14)  Pokud  dítě  vykonává  činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona  a  bude  ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po
   dosažení  věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po
   uplynutí  30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte
   povinen  požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a
   to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (15)  Požádal-li  zákonný  zástupce  dítěte  o povolení výkonu činnosti
   dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 14, může dítě vykonávat tuto činnost
   bez  tohoto  povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo
   sportovní  činnosti,  nejdéle  však  po  dobu  3  měsíců ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   (16)  Nepožádal-li  zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 14 o
   povolení  výkonu  činnosti  dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po
   uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.

   (17)   Cizinec,  který  jako  společník,  statutární  orgán  nebo  člen
   statutárního  nebo  jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění
   běžných  úkolů  pro  obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen
   statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů
   pro  družstvo,  je  povinen  požádat  o  vydání  povolení  k zaměstnání
   nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (18)  Do  doby  nabytí  úplné  účinnosti  služebního  zákona  jmenuje a
   odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí.

   Závěrečná ustanovení

   § 149

   Úřady  práce  a  Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991
   Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti  orgánů  České republiky na úseku
   zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších  předpisů, jsou úřady práce podle
   tohoto zákona.

   § 150

   Zrušuje se:

   1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

   2.  Zákon  č.  9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti a působnosti orgánů České
   republiky na úseku zaměstnanosti.

   3.  Zákon  č.  64/1991  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č. 9/1991 Sb., o
   zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
   zaměstnanosti.

   4.  Zákon  č.  305/1991  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
   zaměstnanosti.

   5.  Zákon  č.  272/1992  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 9/1991 Sb., o
   zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
   zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb.

   6.  Zákon  č.  369/2000  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
   zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

   7.  Zákon  č.  474/2001  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
   zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

   8.  Zákon  č.  220/2002  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
   zaměstnanosti,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o
   zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
   zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

   9. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových
   pracovních  míst  a  rekvalifikaci  zaměstnanců  v  rámci  investičních
   pobídek.

   10.  Vyhláška  č.  21/1991  Sb.,  o  bližších  podmínkách zabezpečování
   rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.
   324/1992 Sb.

   11.  Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů
   se změněnou pracovní schopností.

   12.  Vyhláška  č.  324/1992  Sb.,  kterou  se  mění a doplňuje vyhláška
   Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb.

   13. Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu
   při  sjednávání  dohod  mezi  zaměstnavateli  a úřady práce při omezení
   provozní  činnosti  v  souvislosti  s  přechodem  na nový podnikatelský
   program.

   14.  Vyhláška  č.  35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování
   společensky  účelných  pracovních  míst a vytváření veřejně prospěšných
   prací.

   15.  Vyhláška  č.  232/1997  Sb.,  kterou se mění vyhláška Ministerstva
   práce  a  sociálních  věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění
   pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.

   16.  Vyhláška  č.  242/2002  Sb.,  o  bližších  podmínkách  poskytování
   příspěvku  zaměstnavatelům  zaměstnávajícím  více  než  50  % občanů se
   změněnou  pracovní  schopností  z  celkového  počtu svých zaměstnanců a
   vyúčtování tohoto příspěvku.

   § 151

   Účinnost

   Tento  zákon  nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího
   po dni jeho vyhlášení.

   Zaorálek v. r.

   Klaus v. r.

   Špidla v. r.

   Příl.1

   zrušena

   Příl.2

   zrušena

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 382/2005 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Uchazeči  o  zaměstnání,  kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona  poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo mu k tomuto dni není
   poskytována  z  důvodů  uvedených  v  §  44  zákona  č. 435/2004 Sb., o
   zaměstnanosti,  a  který  ke dni podání žádosti o poskytování podpory v
   nezaměstnanosti splnil podmínku stanovenou v § 43 odst. 1 písm. b) nebo
   c)  zákona  č.  435/2004  Sb., o zaměstnanosti, se podpůrčí doba upraví
   podle  tohoto zákona. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána
   před účinností tohoto zákona a o podpoře v nezaměstnanosti nebylo dosud
   pravomocně  rozhodnuto,  stanoví  se  délka  podpůrčí doby podle tohoto
   zákona.

   2.  Soustavná příprava na budoucí povolání se považuje za náhradní dobu
   zaměstnání  u  uchazečů  o  zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence
   uchazečů o zaměstnání po nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3. Doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst.
   1  písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu uvedeného
   v  §  25  odst.  2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se
   posuzuje podle tohoto zákona.

   4.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  z  dohod  o  poskytnutí příspěvku na
   vyhrazení  společensky  účelného pracovního místa uzavřených přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  posuzují  podle dosavadní právní
   úpravy.

   5.  Uzavírání  dohod  o  poskytnutí  příspěvku na vyhrazení společensky
   účelného pracovního místa na základě žádostí podaných přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem.

   Čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Fyzické   osoby,  které  byly  rozhodnutím  okresní  správy  sociálního
   zabezpečení   uznány  za  osoby  zdravotně  znevýhodněné,  se  po  dobu
   platnosti  tohoto  rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu 3 let ode dne
   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona,   považují   za  osoby  zdravotně
   znevýhodněné podle tohoto zákona.

   Čl.XL zákona č. 112/2006 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Řízení  o  podpoře v nezaměstnanosti a o podpoře při rekvalifikaci,
   která  nebyla  pravomocně  skončena  před  účinností  tohoto zákona, se
   dokončí podle dosavadních právních předpisů.

   2.  Bude-li  po  nabytí  účinnosti tohoto zákona rozhodováno podle § 54
   zákona  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti, stanoví se výše podpory v
   nezaměstnanosti  podle právních předpisů platných ke dni podání žádosti
   o  podporu  v  nezaměstnanosti  a  výše podpory při rekvalifikaci podle
   právních předpisů platných ke dni nástupu na rekvalifikaci.

   3.  Maximální  výše  náhrady  škody, která byla způsobena provozovateli
   činnosti  dítětem  před  účinností  tohoto  zákona,  se  posuzuje podle
   dosavadních právních předpisů.

   Čl.L zákona č. 264/2006 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Správní  řízení  ve  věcech  týkajících se plnění povinnosti podle § 13
   zákona  č.  435/2004  Sb.,  ve znění zákona č. 220/2005 Sb., zahájená a
   pravomocně  neskončená  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, se
   dokončí podle dosavadních právních předpisů.

   Čl. III zákona č. 213/2007 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Za  náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.,
   o  zaměstnanosti,  ve znění tohoto zákona, se považuje i doba, kdy před
   nabytím  účinnosti  tohoto zákona uchazeč o zaměstnání osobně pečoval o
   osobu  uvedenou v § 41 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 435/2004 Sb., ve
   znění zákona č. 264/2006 Sb.

   Čl.LX zákona č. 261/2007 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena
   před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni
   31. prosince 2007.

   2.  Poskytování  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se zdravotním
   postižením  za  čtvrté  kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními
   předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

   Čl. XXVII zákona č. 306/2008 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Za  náhradní  dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. b) zákona č.
   435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,  ve  znění  účinném  ode  dne  nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se považuje též pobírání plného invalidního
   důchodu před 1. lednem 2010.

   2.  Za fyzickou osobu, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna
   výdělečné  činnosti  za  zcela  mimořádných podmínek, se považuje od 1.
   ledna  2010 též fyzická osoba, která byla ke dni 31. prosince 2009 plně
   invalidní  podle  §  39  odst.  1  písm.  b)  zákona č. 155/1995 Sb., o
   důchodovém pojištění.

   Čl. II zákona č. 382/2008 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinností
   tohoto   zákona,   se   dokončí   podle   zákona  č.  435/2004  Sb.,  o
   zaměstnanosti,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   s  výjimkou  řízení  o  vydání  povolení k zaměstnání, které se dokončí
   podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  z  dohod o poskytnutí překlenovacího
   příspěvku  a  příspěvku  na  dopravu  zaměstnanců uzavřených přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se posuzují podle zákona č. 435/2004
   Sb.,  o  zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   3.  Bylo-li  poskytování  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo podpory při
   rekvalifikaci  zastaveno  z  důvodu,  že  uchazeči  o  zaměstnání  jsou
   poskytovány  dávky  nemocenského  pojištění  z  účasti  na  nemocenském
   pojištění  z  titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání
   podle  §  25  odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
   účinném   do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  obnoví  se  její
   poskytování  od  splátky  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo podpory při
   rekvalifikaci  náležející  za  první  měsíc  po nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   4.  Zápočet  doby vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání do podpůrčí
   doby  podle  §  47  zákona  č.  435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
   účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  u  uchazečů o
   zaměstnání,  kteří byli z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o
   zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   5.  Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst.
   2  písm.  b)  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  nepřihlíží k ukončení
   zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   6.  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  může rozhodnutím odejmout
   povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání vydané právnické nebo fyzické
   osobě  podle  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
   do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že Ministerstvo vnitra
   v  době platnosti tohoto povolení vyjádří nesouhlas s vydaným povolením
   ke zprostředkování zaměstnání.

   7.  Doklad  o  absolvování rekvalifikace vydaný akreditovaným zařízením
   nebo   vzdělávacím   nebo   zdravotnickým   zařízením  s  akreditovaným
   vzdělávacím programem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje
   za  osvědčení  o rekvalifikaci vydané podle § 108 odst. 2 a 5 zákona č.
   435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   8.  Zařízení, které získalo akreditaci Ministerstva školství, mládeže a
   tělovýchovy  k  provádění rekvalifikace podle zákona č. 435/2004 Sb., o
   zaměstnanosti,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  se  po  dobu  platnosti této akreditace považuje za zařízení s
   akreditovaným  vzdělávacím  programem  podle  zákona č. 435/2004 Sb., o
   zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. IV zákona č. 479/2008 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Posouzení zdravotního stavu zahájená podle § 8 odst. 1 písm. m) a n)
   zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  a  neskončená  přede  dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona, dokončí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení
   podle  dosavadních  právních  předpisů.  Lhůta  pro vydání posudku se v
   těchto  případech  prodlužuje  o  30  pracovních  dnů  ode  dne  nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   2.  Úřady  práce předají bezúplatně do 30. června 2009 okresním správám
   sociálního zabezpečení příslušným podle místní příslušnosti úřadů práce
   posudkové spisy, které vedly do 30. června 2009.

   3.  Výkon  práv  a  povinností  z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
   úřadech práce, kteří ke dni 30. června 2009 plnili úkoly při posuzování
   zdravotního  stavu a výkonu činností s tím souvisejících, přechází dnem
   1. července 2009 na Českou správu sociálního zabezpečení.

   4.  Úřady  práce  dohodnou  se  zaměstnanci  uvedenými v bodě 3 přechod
   výkonu  práv  a  povinností  z pracovněprávních vztahů na Českou správu
   sociálního   zabezpečení.   Takto   provedená  delimitace  je  závazná.
   Nedojde-li  k  dohodě  podle  věty první nejpozději do 31. března 2009,
   stanoví   počty   a   pravidla  delimitace  vztahující  se  k  dotčeným
   zaměstnancům  České  republiky  v  úřadech  práce  Ministerstvo práce a
   sociálních věcí.

   5.  Poskytování  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se zdravotním
   postižením  za  čtvrté  kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními
   předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.

   Čl. XI zákona č. 158/2009 Sb.

   Řízení   o   poskytnutí  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se
   zdravotním  postižením,  která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve
   znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. IV zákona č. 326/2009 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Uchazeči  o zaměstnání, kterému ke dni 1. listopadu 2009 neuplynula
   celá  podpůrčí  doba  stanovená  podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění
   účinném  do  dne  1. listopadu 2009, se výše podpory v nezaměstnanosti,
   výše  podpory při rekvalifikaci a délka podpůrčí doby s účinností od 1.
   listopadu  2009  upraví  podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
   ode  dne  1.  listopadu  2009. O úpravě výše podpory v nezaměstnanosti,
   výše  podpory  při  rekvalifikaci a délky podpůrčí doby vydá úřad práce
   rozhodnutí.

   2.  Řízení,  která  nebyla  pravomocně skončena přede dnem 1. listopadu
   2009,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne
   1. listopadu 2009.

   3.  Řízení,  která nebyla pravomocně skončena do dne 31. prosince 2010,
   se  dokončí  podle  zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31.
   prosince 2010.

   4.  Nároky  podle  § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem
   2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011.

   Čl. LVI zákona č. 223/2009 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Řízení   o   povolení   ke  zprostředkování  zaměstnání,  která  nebyla
   pravomocně  skončena  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se
   dokončí  a  práva  a  povinnosti  s  nimi související se posuzují podle
   zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   Čl. II zákona č. 149/2010 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Poskytování  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se  zdravotním
   postižením  za  období  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona  se řídí
   právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona.

   Čl. X zákona č. 347/2010 Sb.

   zrušen

   Čl. II zákona č. 367/2011 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Při  posuzování  překážky  pro  zařazení  do  evidence  uchazečů  o
   zaměstnání  podle § 25 odst. 8 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  nepřihlíží k ukončení
   zaměstnání  zprostředkovaných  krajskou  pobočkou  Úřadu  práce  do dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Do dne vydání karty sociálních systémů se podpora v nezaměstnanosti
   a  podpora při rekvalifikaci vyplácejí převodem na platební účet určený
   příjemcem  dávky  nebo  poštovní  poukázkou  anebo  v hotovosti. Způsob
   výplaty určuje příjemce dávky.

   3.  Pojistné  smlouvy  podle  §  58a  zákona  č. 435/2004 Sb., ve znění
   účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou
   byly sjednané.

   4.  Řízení  o  uznání  osobou  zdravotně  znevýhodněnou,  která  nebyla
   pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a
   práva  a  povinnosti  s  nimi  související  se posuzují podle zákona č.
   435/2004  Sb.,  ve  znění účinném v době podání žádosti o uznání osobou
   zdravotně znevýhodněnou.

   5.  Rozhodnutí  o  uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byla vydána,
   nejdéle však do 1. ledna 2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí jsou
   osoby  zdravotně  znevýhodněné  považovány  pro  účely zaměstnanosti za
   osoby  se  zdravotním  postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č.
   435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012.

   6.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  z  dohod  o  poskytnutí příspěvku na
   vytvoření  chráněné  pracovní dílny a z dohod o poskytnutí příspěvku na
   částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, uzavřených
   do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, se posuzují podle zákona č.
   435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   7.  Pracovní  místa  pro  osoby  se  zdravotním  postižením  v chráněné
   pracovní   dílně,  vytvořené  nebo  vymezené  na  základě  dohody  mezi
   zaměstnavatelem  a  Úřadem  práce,  se  ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona považují za chráněná pracovní místa.

   8.  Doba  12 měsíců podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění
   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se nevztahuje na
   zaměstnavatele, kteří provozovali chráněné pracovní místo nebo pracovní
   místa  nepřetržitě  nejméně  12  měsíců  do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   9.  Poskytování  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se zdravotním
   postižením  za  poslední  kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona a dvě kalendářní čtvrtletí následující po dni
   nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve
   znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   10.  Řízení  o  poskytnutí  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se
   zdravotním  postižením,  která nebyla pravomocně ukončena do posledního
   dne   druhého   kalendářního  čtvrtletí  následujícího  po  dni  nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve
   znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   11.  Pro  vznik  nároku  a  výši příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č.
   435/2004  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   a poskytovaného za třetí kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí
   účinnosti   tohoto   zákona  je  rozhodné  uzavření  dohod  o  vymezení
   chráněných  pracovních  míst  v  průběhu prvního a druhého kalendářního
   čtvrtletí  následujícího  po  dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
   charakter  chráněného  pracovního  místa  již  nemají  na základě dříve
   uzavřené  dohody  o vytvoření chráněného pracovního místa nebo dohody o
   vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny.

   12.  Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění
   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se nevztahuje na
   zaměstnavatele,  kteří  v  posledních 2 kalendářních čtvrtletích do dne
   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona  a  v  prvních  dvou  kalendářních
   čtvrtletích  po nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnávali v průměrném
   přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením.

   13.  Práva  a  povinnosti z dohod podle § 308 zákoníku práce o dočasném
   přidělení  zaměstnanců  agentury  práce  k  výkonu  práce  u uživatele,
   uzavřených  do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
   zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   14.  Plnění  povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti
   tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   15.  Odvody  do státního rozpočtu podle § 82 odst. 4 zákona č. 435/2004
   Sb.,  ve  znění  účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona, a
   nevymožené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dále vymáhají podle
   zákona  č.  435/2004  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   16.  Kontroly  a  správní  řízení  ve věci uložení pokut za přestupky a
   správní  delikty,  zahájené  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona
   krajskými  pobočkami  Úřadu  práce  dokončí  podle dosavadních právních
   předpisů příslušné oblastní inspektoráty práce. Správní řízení zahájená
   nebo vedená ministerstvem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí
   podle  dosavadních  právních předpisů Státní úřad inspekce práce. Lhůty
   pro vydání rozhodnutí podle věty první a druhé se prodlužují o 30 dnů.

   Čl. XLIII zákona č. 420/2011 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Řízení o žádostech o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání,
   o  nichž  nebylo  pravomocně  rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  se  dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Právnické  osoby  se sídlem mimo území České republiky, kterým bylo
   vydáno   povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  přede  dnem  nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  jsou  povinny  do  3  měsíců ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  doložit  generálnímu ředitelství Úřadu práce
   svou  bezúhonnost  způsobem  uvedeným v § 60 odst. 7 zákona č. 435/2004
   Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jinak
   generální   ředitelství   Úřadu   práce   povolení  ke  zprostředkování
   zaměstnání odejme.

   Čl. II zákona č. 1/2012 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Povinnost  vrátit  poskytnuté  investiční  pobídky  podle  §  111 a
   příspěvky na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti podle §
   75 a 76, § 112 až 114, § 116 a 117, jakož i příspěvek podle § 78 zákona
   č.  435/2004  Sb.,  ve  znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  se  neuplatní  ve  vztahu  k  dohodám  o poskytnutí investiční
   pobídky  nebo  příspěvku  uzavřeným  přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   2.  Povinnosti  podle  §  87  odst.  1, § 102 odst. 3 a § 136 zákona č.
   435/2004  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   jsou  právnické a fyzické osoby, které zaměstnaly cizince do dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona,  povinny  splnit  ve  lhůtě 3 měsíců ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   1)  Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení
   pohybu   a   pobytu  pracovníků  členských  států  a  jejich  rodinných
   příslušníků  uvnitř  Společenství.  Směrnice  Rady 76/207/EHS ze dne 9.
   února  1976  o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud
   jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání
   a o pracovní podmínky.

   Směrnice  Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro
   uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého
   odborného vzdělávání a přípravy.

   Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.

   Směrnice  Rady  90/365/EHS  ze  dne  28.  června  1990  o  právu pobytu
   zaměstnaných  osob  a  osob  samostatně  výdělečně  činných po skončení
   jejich pracovní činnosti.

   Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému
   pro  uznávání  odborného  vzdělávání  a  přípravy,  kterou  se doplňuje
   směrnice 89/48/EHS.

   Směrnice  Rady  93/96/EHS  ze  dne  29.  října  1993 o právu pobytu pro
   studenty.

   Směrnice  Rady  94/33/ES  ze  dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých
   pracovníků.

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o
   ochraně  fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o
   volném pohybu těchto údajů.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996
   o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

   Směrnice  Rady  2000/43/ES  ze  dne  29.  června 2000, kterou se zavádí
   zásada  rovného  zacházení  s  osobami  bez  ohledu na jejich rasu nebo
   etnický původ.

   Směrnice  Rady  2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví
   obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002,
   kterou  se  mění  směrnice  Rady  76/207/EHS  o zavedení zásady rovného
   zacházení  pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému
   vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009
   o  minimálních  normách  pro  sankce  a  opatření  vůči zaměstnavatelům
   neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

   2) § 11 zákoníku práce.

   3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
   změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

   4) § 8 odst. 1 zákoníku práce.

   5) Například § 21 obchodního zákoníku.

   6) Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
   pozdějších   předpisů,  zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích  (krajské
   zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

   7) § 15a a 180f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
   republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

   9)  Zákon  č.  561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
   odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský  zákon),  ve  znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon  č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
   zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

   9a) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.

   9b) Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.

   10)  § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
   ve  správních  úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
   zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

   11)  Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky
   a území obvodů hlavního města Prahy.

   12) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
   předpisů.

   13) Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
   neschopnosti  zaměstnavatele  a  o  změně  některých  zákonů,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   14)  Vyhláška  č.  134/1998  Sb.,  kterou  se vydává seznam zdravotních
   výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů

   14a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

   15) Zákoník práce.

   16) Například živnostenský zákon.

   17) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

   18) Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

   19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   20)  Rozhodnutí  Komise  ze  dne  23.  prosince 2003, kterým se provádí
   nařízení  Rady (EHS) č. 1612/68 o vyřizování nabídek volných pracovních
   míst a žádostí o zaměstnání.

   21)  Zákon  č.  589/1992  Sb.,  o  pojistném  na sociální zabezpečení a
   příspěvku   na  státní  politiku  zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších
   předpisů.

   22) § 83a zákoníku práce.

   23) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

   24)  Zákon  č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
   poskytování (zákon o zdravotních službách).

   27) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

   28)  Například  zákon  č.  21/1992  Sb., o bankách, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  328/1991  Sb.,  o  konkursu a vyrovnání, ve znění
   pozdějších   předpisů,   zákon   č.   248/1992   Sb.,   o  investičních
   společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

   29) § 70 a následující obchodního zákoníku.

   30) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

   30a)  § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
   zákona č. 168/2005 Sb.

   32a)  § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   32b)  § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   32c)  §  45a  odst.  1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
   podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.

   32d)  § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006
   Sb.

   32e) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   32f) Zákon č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   32g) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

   33) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

   34)  §  131  a  násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
   znění pozdějších předpisů.

   §  157  a  násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
   bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

   35) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   35a)  Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých
   zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.

   35b)  Zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v  hmotné  nouzi,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   36) § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

   37) § 275 zákoníku práce.

   38)  Zákon  č.  1/1992  Sb.,  o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
   průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

   39)  §  3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o
   životním minimu.

   39a)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
   předpisů.

   40)  Například  zákon  č.  358/1992  Sb.,  o notářích a jejich činnosti
   (notářský  řád),  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o
   ověřování  shody  opisů  nebo  kopie  s listinou a o ověřování pravosti
   podpisu  obecními  úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními
   úřady, ve znění pozdějších předpisů.

   41)  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   41a)  §  8  odst.  1  písm.  c)  zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
   provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.

   42) § 38a odst. 2 zákoníku práce.

   42a)  Zákon  č.  309/2006  Sb.,  kterým  se  upravují  další  požadavky
   bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o
   zajištění  bezpečnosti  a  ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování
   služeb  mimo  pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007
   Sb.

   43) Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   44)  §  44a  odst.  4  písm.  c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
   pravidlech   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (rozpočtová
   pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

   45) § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona
   č. 482/2004 Sb.

   46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   50) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

   51) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

   52)  §  5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států
   na území České republiky.

   52a)  §  42a  odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
   České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005
   Sb.

   52b) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.

   52c) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

   52d)  Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
   způsobilosti  výkonu  nelékařských  zdravotnických  povolání a k výkonu
   činností   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně
   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o nelékařských zdravotnických
   povoláních),  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o
   sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

   52e) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   52f) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  179/2006  Sb.,  o  ověřování  a  uznávání  výsledků  dalšího
   vzdělávání  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon  o uznávání výsledků
   dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   52g)  Například  vyhláška  č.  50/1978  Sb.,  o  odborné způsobilosti v
   elektrotechnice,  ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965
   Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.

   53)   Zákon   č.   96/2004  Sb.,  o  podmínkách  získávání  a  uznávání
   způsobilosti  k  výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
   činností   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně
   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o nelékařských zdravotnických
   povoláních).

   54) § 141a zákoníku práce.

   Vyhláška   č.   140/1968  Sb.,  o  pracovních  úlevách  a  hospodářském
   zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb.
   a vyhlášky č. 197/1994 Sb.

   55)  Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých
   zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

   56)  Zákon  č.  111/1994  Sb.,  o silniční dopravě, ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

   57) § 11 zákoníku práce.

   58) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
   právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

   59)  Zákon  č.  40/1995  Sb.,  o  regulaci reklamy a o změně a doplnění
   zákona  č.  468/1991  Sb.,  o  provozování  rozhlasového  a televizního
   vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

   62) Zákon č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   63)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.

   64)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
   změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
   předpisů.

   § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   65) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  185/2004  Sb.,  o  Celní  správě  České  republiky, ve znění
   pozdějších předpisů.

   Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

   67) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

   68) § 266 zákoníku práce.

   69) § 7 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.

   70)  Zákon  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
   báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   71) § 33 odst. 3 zákoníku práce.

   71a) Například § 8 trestního zákona.

   72a) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

   73) § 67 zákoníku práce.

   74)  §  138  a  násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
   znění pozdějších předpisů.

   §  155  a  násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
   bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

   75)  Zákon  č.  73/2011  Sb.,  o  Úřadu práce České republiky a o změně
   souvisejících zákonů.

   76) § 2 zákona č. 73/2011 Sb.

   77)  §  8a  zákona  č.  365/2000  Sb., o informačních systémech veřejné
   správy  a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 130/2008
   Sb. a zákona č. 190/2009 Sb.

   78)  §  3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
   předpisů.

   79) § 52 písm. h) zákoníku práce.

   80) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích
   ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační
   zákon).

   81) § 2 zákoníku práce.

   82) § 3 zákoníku práce.

   83) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
   souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

   84)  Zákon  č.  277/2009  Sb.,  o  pojišťovnictví,  ve  znění zákona č.
   409/2010 Sb.

   85) § 356 zákoníku práce.

   86)  Zákon  č.  37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
   zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.

   87)  §  136  zákona  č.  182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
   (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   88)  §  39  odst.  2  písm.  a)  a  b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění
   pozdějších předpisů.

   89) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

   90)   Zákon  č.  592/1992  Sb.,  o  pojistném  na  všeobecné  zdravotní
   pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

   91) § 111 zákoníku práce.

   92)  Zákon  č.  418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a
   řízení proti nim.